 |
 |
||
|
|
|||
 |
 |
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |
 Teplo domovaVydáno dne 12. 01. 2007 (3159 přečtení) Jedná se o takový příběh, který jste možná zažili i vy sami. Zavzpomínejte si si tedy s námi společně. Díky autorovi příběhu Sokinovi, je to možné. Tak jsem se jednou potloukal světem Kelevarským a narazil jsem na takové příjemné obchodníky. Ti hned spustili: „Óóó urozený pane, kam kráčíte? Nepotřebujete něco koupit na cestu?“ Tak jsem si řekl, co bych se nepodíval, možná by se mi něco mohlo hodit. Šel jsem tedy za nimi. Říkali, že nedaleko odtud mají sklad zboží. Mezi řečí prohodili, že se po cestě nachází malá hospůdka, která má jméno U krákajícího havrana. Tak jsme se dohodli, že se tam na něco k snědku zastavíme. Došli jsme tedy ke krčmě. Z ní linoucí se nějaké výkřiky a záblesky kouzel mě trochu vystrašily. Obchodníci vešli bez váhání, ale já jsem chvíli stál přede dveřmi a až poté opatrně nakoukl. Však v krčmě se nic nedělo. Usedli jsme ke stolu a obchodníci v dobré náladě začali pít jednu číši vína za druhou… Tak jsem se nebránil a dal jsem si s nimi. …. *** …. Více si nepamatuji. …. *** …. Za kokrhání kohouta a za svitu paprsků, které mi svítily do obličeje, jsem se probudil a …………. byl jsem úplně nahý. Ti obchodníci, kteří byli na první pohled příjemní, mě opili a všechny věci mi vzali. Nechali mi jen týden staré spoďáry. Byl jsem v rozpacích, nevěděl jsem co teď semnou bude… V krčmě nikdo nebyl, ani živáčka, jen po podlaze sem tam proběhla nějaká krysa. Prohledal jsem tedy všechny kouty, které jsem v domě našel. Našel jsem jen nějaké, napůl myšmi rozežrané kalhoty, ale nic jiného mi nezbývalo. Pod stoly jsem sesbíral zbytky jídel, která jsme včera nedojedli a vypravil se na cestu ke svému rodnému městu. Jelikož jsme sem šli za stmívání a sovího hukotu, neznal jsem cestu nazpátek. Plahočil jsem se lesem, když po chvíli jsem narazil na bažinu, ze které se valil ukrutný puch. Za bažinou opět začínal les. Cestou jsem se živil houbami, které všude rostly. Vešel jsem do lesa a řekl jsem si pro sebe : „Hle, tady je nějaká cesta!“.Vydal jsem se tedy po vyšlapané cestičce, zřejmě od lesní zvěře. Cesta lesem byla velmi těžká. Musel jsem se prodírat košatými křovinami, které nešly jinak obejít. Opravdu mi doslova padaly klacky pod nohy, taky jsem na to doplatil. Rozhořčeně jsem běžel, v domnění, že vidím konec lesa, a zakopl sem o větev stromu. Měl jsem vykloubenou ruku. Po pár dnech jsem se vypotácel z lesa a stál jsem před kolosem skal. Z mého úžasu mě vyrušil řehot koně, který se pásl opodál. Opatrně jsem k němu přišel. Začal jsem ho hladit po jeho nádherně lesklé hřívě a přitom jsem mu dával poslední zbytky jídla. Podle toho jak žral, byl velmi vyhládlý… Po chvíli, která byla plná důvěry k sobě navzájem a zároveň i obav, jsem na něj nasedl. Ale s mojí vykloubenou rukou to byl celkem problém. Za celou dobu cesty jsem nepotkal ani živáčka. Pokračoval jsem tedy po úbočí skal. Našel jsem vchod do jeskyně. Sesedl jsem z koně a šel jsem prozkoumat jeskyni. Neměl jsem pochodeň tak jsem se spoléhal na můj dobrý zrak. * KAP KAP * Došel jsem do místa jeskyně, kde z krápníků kapala voda do jeskynního jezírka. Voda byla čistá a čirá, nikdy jsem takovou nádherně křišťálovou vodu nespatřil. Napil jsem se tedy z jezírka, byl jsem vyčerpaný a žíznivý. Po chvíli, kdy se hladina, kterou jsem rozčeřil, zase uklidnila, jsem viděl v odlesku hladiny ve výklenku mohutnou hlavu nějakého ještěra… Před očima se mi promítl celý můj život. Honilo se mi hlavou co mám udělat, ale s jistotou jsem věděl, že mám co nejrychleji vypadnout. Vyběhl jsem tedy z jeskyně tempem, který jsem nikdy v životě neběžel a naskočil na koně a pelášil pryč. Dojeli jsme spolu s mým ořem, kterému jsem začal říkat Calimerro, k místu kde jsme se utábořili. Rozdělal jsem oheň. Calimerro se během toho pásl, byl dost vyhládlý po dnešním dni. Hřáli jsme se o mohutný plamen, který oheň vydával. U usínání mě vyrušil sem tam nějaký hukot sov, které se večer rozlétávaly za potravou. Další den jsem se probudil s ukrutnými bolestmi ruky. Byla rosa a mlha a z ohniště se valil malý obláček dýmu k nebi. Po uhašení ohniště jsme se dali opět na cestu. Narazili jsme na staříka, který v potoce přesypával přes síto kamení z potoka a hledal zlato. Tak jsme se zastavili na kus řeči… „Dobrý den pane, co to tu provádíte?“ Stařec se otočil a řekl: „Ále, pokouším se najít aspoň malý kousek zlata, ale pořád nic a nic. Co vy tady pohledáváte?“ „To je dlouhé vyprávění, nevíte kterým směrem je Britain?“ „To musíte támhle přes ten kopec * ukazoval *, pod kopcem je řeka a za ní les, když půjdete po vyšlapané cestičce, tak byste měl dojít do Britainu.“ „Mockrát Vám děkuji a nashledanou“ „Mějte se dobře a dávejte pozor, cesta je večer nebezpečná, potulují se tady vrazi!“ Tak jsme se tedy s Calimerrem vydali na cestu. Pobízel jsem koně co to šlo, abychom byli co nejdříve v rodném městě. Ale hlavně, abychom nepotkali žádného vraha. Dojeli jsme k řece, která právě běsnila a její proud byl tak prudký, že by nás hned strhnul. Museli jsme tedy počkat, až se proud uklidní. Čekali jsme do večera, řeka se trochu uklidnila, ale pořád nebyla dost klidná, abychom se zvládli přebrodit. Nemohl jsem rozdělat oheň, protože by přilákal vrahy… Celou noc jsem nezamhouřil oka, byl jsem promrzlý až na kost… Za svítaní jsme s mým věrným koníkem vyrazili… Řeka se už uklidnila, tak jsme bez problému přebrodili na druhou stranu. Před námi stál les, ve kterém bylo hodně borovic, smrků, dubů a buků… Vypadal strašidelně. Prošli jsme bez problému na druhý konec. * DUP DUP DUP * slyšel jsem z dáli. Dupot koňských kopyt. Chvíli jsme zůstali na místě a čekali. Najednou se k nám řítil obrovský oblak dýmu, který šel od koňských kopyt. Stále se blížil blíž a blíž. Naprázdno jsem polkl. Oblak dýmu se rozplynul a z něj vyjeli rytíři. Mrkli na mě jedním okem. Bral jsem to jako pozdrav. Věděl jsem, že už nejsem daleko od Britainu, vypravil jsem se tedy opačným směrem, než rytíři uháněli. Na horizontu jsem už z dálky viděl nějaké obrysy, asi města. Stále jsem se přibližoval a opravdu to bylo město. Pobídl jsem Calimerra. Za chvíli jsme stáli před vstupní bránou, u které stály stráže… Věděl jsem, že jsem konečně doma. Hned jsem zamířil do domu za rodinou. Přijel jsem k domu, uvázal jsem Calimerra do stáje a dal mu žrádlo do koryta. Mysleli si, že jsem mrtev, tak jsem se pustil do vyprávění, co se mi vlastně stalo… Po celovečerním vyprávění, jsem si dal teplou koupel a usoudil, že TEPLO DOMOVA JE NEJLEPŠÍ!
Související články:
( Celý článek | Autor: Sparhawk |
Počet komentářů: 110 |
Přidat komentář |
Kelevarský Dekameron - Intro (01.12.2014) Dům neřesti (01.10.2012) Daywalkerův koutek poezie (27.10.2007) Daywalkerův koutek poezie (13.10.2007) Daywalkerův koutek poezie (29.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (22.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (15.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (01.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (25.08.2007) Daywalkerův koutek poezie (11.08.2007) Daywalkerův koutek poezie (28.07.2007) Báseň, když se zlobím (21.07.2007) Daywalkerův koutek poezie (14.07.2007) Daywalkerův koutek poezie (30.06.2007) Snadný zisk (21.04.2007) Arden - IV. díl (24.02.2007) Elfí píseň (20.01.2007) Baalův štít (12.01.2007) Příběh na pokračování - Tajemství III. (05.01.2007) Příběh na pokračování - Tajemství II. (15.12.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XV. (08.12.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XIV. (24.11.2006) Příběh na pokračování - Tajemství I. (24.11.2006) Rotten IX. (18.11.2006) Rotten VIII (10.11.2006) Rotten VII. (03.11.2006) Rotten VI. (20.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XIII. (20.10.2006) Jak jsem žil (13.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XII. (13.10.2006) Rotten V. (06.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XI. (06.10.2006) Rotten IV. (30.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - X. (30.09.2006) Rotten III. (15.09.2006) Pomsta (15.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - IX. (15.09.2006) Příběh na pokračování - Rotten II. (08.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - VIII. (08.09.2006) Písař - Respekt (08.09.2006) Pár veršíků po druhé (01.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - VII. (01.09.2006) Příběh na pokračování - Rotten (01.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie VI. (25.08.2006) Pár veršíků (19.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie V. (19.08.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XVII. (11.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie IV. (11.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie III. (04.08.2006) "Pohádka" o Krčmě (28.07.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie II. (28.07.2006) Paměti jednoho z nás! (21.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XVI. (21.07.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie (14.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XV. (14.07.2006) Písař (14.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XIV. (23.06.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XIII. (26.05.2006) Frane a orci (19.05.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XII. (19.05.2006) Elrik (19.05.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XI. (05.05.2006)   | Zdroj: Sokin ) |
||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|
|||
|
|