 |
|
 |
|
|
30.04.2011: Již zítra nové číslo! Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!
01.02.2009: Nová redakceDnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.
04.09.2006: ÚpravyProběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
 |
|
|
<<
Září
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
| 7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
| 14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
| 21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
| 28 |
29 |
30 |
| | | |
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
Rotten VI.
Vydáno dne 20. 10. 2006 (3270 přečtení)
A jak to bylo dál?
"Tak já to teda beru šéfe." řekl Rotten.
"Výborně a slibuješ na svou čest, že utopíš všechny v moři krve. Že za tebou zůstane jen spálená zem a pláč ovdovělých žen?" Saimon se vrátil do své rozverné nálady.
"Když mi zbyde čas..."
"Dobrá. Nač tedy váhat."
Saimon se sklonil a rozřízl Rottenovi pouta. Rotten se narovnal a masíroval si ztuhlá zápěstí. Jeho šance o 100% vzrostly. Saimonův mlčenlivý kolega hodil k Rottenovým nohám jeho výbavu. Rotten se oblékl. A rozhlédl se.
" A co teď ?"
"No... Běž."
"A kam?"
"No...Zpátky do města?"
"Ale tam mě hledaj!"
"Hledají rudého krvelačného démona. No, abychom se nezdržovali zbytečnými diskuzemi..." řekl Saimon a kývl na mladíka.
Tomu se na tváři objevil ohavný úsměv a potěžkal kopí. Na to, že Rotten byl ještě před malým okamžikem svázaný vyrazil překvapivě hbitě k městským hradbám.
Za zády ještě zaslechl: "Máš čas do dneška do půlnoci! Nezapomeň!"
Tomu ale příliš nevěnoval pozornost. Se skloněnou hlavou se soustředil na pravidelné oddechování. Přísahal by, že za jeho botami zůstávala dlouhá ohnivá čára. Přesto se ale klapot koňských kopyt se smrtelnou jistotou přibližoval.
Byl už 40 sáhů od vstupní cesty. Před sebou jasně viděl lovcovo tělo pitoreskně nabodnuté na kovové kopí. Mrtvý lovec vypadal jako by se k němu modlil. Když jej míjel uslyšel svistot. Nehledě na nějaké oděrky, rozryl svou hlavou kamennou dlažbu. Kopí nad ním proletělo a skončilo zabodnuté v nedaleké olši. Drnčelo...
Rotten se vymrštil a pokračoval v útěku. Stráží, které na něj volali si nevšímal a proběhl úzkou uličkou mezi dvěma domy.
„Krok jedna. Ozbrojit se nějakou konvenční zbraní. Magie mi je ve městě k ničemu.“ Toužebně zatoužil po své kuši z ořechového dřeva.
Hmm ne, pro tuhle práci bude chtít být s dotyčnými v co nejužším kontaktu. Tak na vzdálenost meče... Pokud možno na menší vzdálenost, než je délka onoho meče…
Prošel dvěma ulicemi a zamířil do krámku s dřevěným štítem. Zvuky z ulice sem doléhali jen vzdáleně. Krám nepůsobil ani tak jako krám, ale jako obřadní síň zasvěcená bohu nejvyššímu. Píky, sudlice, halapartny, meče. Dokonce i stoly na kterých tyto umělecké nástroje ležely měly ostré hrany.
"Budete si přát?" odněkud se úslužně vynořil majitel.
„Dobrý muži. Dnes uděláte životní obchod!“ obrátil se na něj Rotten. „Vyzbrojte mne tím nejlepším, co máte!“
Majitel se rozzářil. Netrvalo to ani chvíli a Rotten se prakticky ježil zbraněmi.
„Bude si pán přát platit hotově?“
„Ano, hotově. Tady na místě. Cenu určím sám, nesnáším smlouvání.“
Majitel se zatetelil radostí.
"Cenou budiž…tvůj život." odvětil Rotten v kroužkové zbroji a potěžkal válečnou sekeru v ruce. Majitel ztuhl a pak se na Rottena křivě usmál. Jako mávnutím proutku se zpoza závěsu vynořili dva pořízci v padnoucí zbroji a s chladným výrazem v očích.
Válečná sekera rozlouskla lebku prvního jako zralý ořech. Druhý zaváhal jen na okamžik, velkým obloukem se ohnal palicí po Rottenově hlavě. Rotten hekl. skrčil se a jemně potáhl ostří sekery po tlusťochově břichu. S hlasitým plesknutím spatřila světlo světa tlusťochova střeva. Těžký porod ukončil úsporný úder do spánku.
Rotten znovu pohlédl na majitele.
Ten zbledl a začal couvat k závěsu.
Rotten se pomalu přibližoval…
Majitel najednou ztratil rovnováhu a upadl do něčeho kluzkého a páchnoucího. Rotten se zastavil a čekal.
"Můj život. Ehm, dobrá cena. Souhlasím." Vyhrkl majitel.
Rotten kývl a vykročil do ruchu Britainské ulice. Dobří zbrojíři se nezabíjejí.
Před obchodem chřípím nasál vzduch a poprvé za celý den se na jeho tváři objevil úsměv. Na světě je přeci jen krásně.
Co udělá Rotten?
Zajde do hospody na jedno.
Cíli se bude procházet městem a kochat tím, že je naživu.
Začne pátrat.
Začne filozofovat o životě vesmíru a vůbec.
( Celý článek | Autor: Liška v Poště |
Počet komentářů: 211 |
Přidat komentář |
 | Zdroj: Liška v Poště )
|
|
 |
|
 |
|
|