 |
 |
||
|
|
|||
 |
 |
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |
 Rotten III.Vydáno dne 15. 09. 2006 (3304 přečtení) Ve třetím díle si přjdou na chuť cestovatelé a turisté, neboť nás Rotten provede krásným městem Britain. Autor též děkuje všem, kteří nevědomky pomáhají Rottenův příběh psát. Na to, zda jeho poslední slova měla patřičný efekt Rotten nečekal a vystartoval co nejrychleji pryč od zdroje zrádných výkřiků. Běžel směrem na jih Přístavní ulicí, jeden pařát střídal druhý v pravidelném rytmu… Úkol, jenž si stanovil vyžadoval rychlost, ale ne zbrklost. Proto také hned za řeznictvím uhnul vlevo, prolétl napříč křižovatkou, poté rovně a zastavil se až u Britainských zásobovačů. Tam teprve riskl letmý pohled za sebe. Nikdo. Skvělé, jen aby mi to vydrželo. Pomyslel si a zahnul za roh budovy, kde se srazil s ozbrojenými strážci běžícími opačným směrem. Ze srážky vítězně vyšel Rotten, ale to mu poskytlo jen malou chvíli. Rotten se odrazil od jednoho strážce, co se zrovna zvedal na všechny čtyři a skočil na doškovou střechu protilehlé budovy. V gildě umění zrovna mladý nadějný malíř, obklopen stojany a plátny, zpracovával svůj model. Přesněji modelku. A podle přerývavých vzdechů jmenované nebyl v této dovednosti žádným nováčkem. A do této příjemné a intimní chvíle tohoto zdravého páru vpadla dělová koule Rotten… Jeho pád zbrzdila krajinomalba Severního přístavu a Zátiší s banány. O pár vteřin později rozrazila dveře banda ozbrojenců, čímž se ryzí intimno plné vášně, změnilo spíš na den na rybím trhu… Dívka zaječela a snažila se ukrýt za malířovým tělem. Malíř zaječel a hrábl po kalhotách. Roten zaječel a z pozice ležmo přešel plavmo do pozice: "Ať už jsem sakra pryč!" Použil k tomu podstavec na plátno s rozpracovaným aktem, který pod jeho vahou praskl, ale na krátký okamžik mu poskytl dostatek opory, aby se vyhoupl ke stropu a střechu zařadil do kategorie: „nepoužitelné“ Artefakty strážců, jejichž pozornost byla přeci jen rozptýlena, s řezavým zaječením proklály jen vzduch. Malíř, který se při pohledu, jak se pod Rottenovou vahou bortí jeho dílo, se naprosto probral z překvapení, jak Addonis poklek u svého, nyní zničeného díla, pozvedl zaťaté pěsti a zahromoval za mizejícím Rottenově pozadím: "Néééé. Ty vrahu!!!" "Začínám být čím dál slavnější..." Pomyslel si Rotten. „Snad stihnu na útěku zapálit ještě knihovnu a stanu se velkým vrahem kultury." Na křehké střeše se Rotten nezdržoval dlouho. Předně sténající dřevo nemohl nebrat na vědomí a také ulice čím dál více začínala připomínat jehelníček. Odrazil se a přeskočil na střechu zbrojířství. Nezkoumaje dlouho její kvality přešel přímo ze střechy na hradební zeď. Štěstí. Ze zdola nevedl na hradby žádný přístup, byla to ještě památka bývalého opevnění. Rotten neváhal a vrhl se po hradbách na sever, zatímco pod ním se ozývali zuřivé výkřiky stráží. Doběhl až na konec hradeb a zhodnotil panorama. Na levé straně z hradeb Britainského hradu na něj se zájmem zíraly dva oddíly elitních lukostřelců. Pod hradbami se dožadovala jeho pozornosti půlka strážců Britainu. Jedinou přátelskou náruč nabízela velká okna knihovny naproti němu. Hmm, knihovna. Rotten seskočil z hradeb a proplul oknem do přízemí knihovny. Přímo do náruče dvou knihovníků. Rotten znovu zauvažoval, zda není prokletý... Knihovníci byli nebezpeční. Když jste jim vrátili poškozenou knihu, dokázali Vám udělat ze života peklo... "Pardon, jen procházím." zašeptal Rotten co nejtišeji a dral se k východu. na ulici. Při pohledu na dav stráží se mu ulevilo. Knihovny ho vždycky děsily. Svižně tedy vyrazil. Zamířil přímo ke kovárně. Původně se jí chtěl obloukem vyhnout, ale když už zemřít, tak s plnou parádou a před zraky všech! Rotten svým nástupem tedy rozhodně upoutal zraky všech… Obrovský démon, v jehož závěsu běží horda zbrojného lidu nešlo přehlédnout. Kdyby to viděl onen malíř, přešel by z fleku z malování aktů na bitevní scény. Tak tím také Rottenův krátký dobrodružný život mohl skončit... Ale cesty osudu jsou kdy nevyzpytatelné... Před kovárnou zrovna probíhal boj mezi hrdinnými/zbabělými královskými vojáky a bandou odvážných/podlých Nekromantů, která sveřepě/zákeřně zaútočila na tuto část města. Záleží čistě na úhlu pohledu, jakým se na to díváte. Pro pochopení toho co nastalo si popišme myšlenkové pochody přítomných: Velitel obrany: "Posily! A vede je čaroděj! Bijte ty Nekromantský psy!" Veltel nekromantů: "Zbabělci! Zabte vůdce! Zabte toho démona!" Velitel pronásledovatelů: "Kurva, tohle nemáme v popisu práce!" Rotten:" Hmm?" Poté, co jsme si vyjasnili situaci nebude snad divné, že vůdce obránců zařval vpřed a také tak udělal. Nekromanté začali pálit směrem po potupujícím Rottenovy a stráže začali brzdit. Ve výsledku bylo najednou ve vzduchu plno ostrých předmětů a po zemi plno kluzké krve. Díky tomu, že Rottena opustil pud sebezáchovy už dávno a zdravý rozum si vzal právě dovolenou, nic neřešil a pořád běžel. Až do chvíle, co uklouzl, či uvázl v nějakém těle a poslední metry své cesty absolvoval jako rudá kuželková koule. Tak jej většina šipek nezasáhla a vybrala svou krvavou žeň mezi těmi za ním… Ehme, ehme, ehme… Rotten tak v této řeži jako jediný neutrpěl žádné zranění a dostal se za celou skupinu bojujících. Zázraky se dějí… Dostal se na konec města a na konec ochranné magické zóny. Svou náruč mu otvírala vytoužená svoboda! Vyběhl na silnici k hřbitovu a zahučel mezi stromy. Dobře tak, uslyšel několik táhlých zaječení magických střel. Jeho ústupovou cestu ihned olemovaly plamen. Vyrazil tedy svižně dál. Neměl cíl, snažil se jen dostat do bezpečí. Po několika minutách běhu zabrzdil a trochu rozechvěle, s tělem nabitým adrenalinem, dal mozku zase zelenou. Opatrnost byla na místě. Nacházel se na území zabijáků, kteří lovili v okolních lesích každého, kdo do nich zabloudil. Né, že by k tomu měli nějaký důvod. Byl tu jen hřbitov, nevedla tudy žádná významná obchodní stezka. Spíše v tom byla zapletena jistá symbolika, politika a jiné nebezpečné věci, kterým se Rotten za svůj život úspěšně vyhýbal. Zabrán do těchto úvah se plížil Rotten lesem… Vas an ort Nevalně… Trapné to říci, ale Rotten zareagoval špatně, místo aby se kryl reflexním kouzlem, prudce zalehl. Pozdě si uvědomil svou chybu… Na chvíli se vše rozostřilo a Rotten měl pocit, jako by mu něco obracelo střeva naruby. Když tyto pocity přešly, ležel jak ho pánbůh stvořil v chladivém mechu. .. Rotten se postavil a vzal do ruky nůž a natiskl se na strom. Lacino mě nedostaneš hajzle… Útočník si dával na čas. Rotten každou chvíli očekával smrtící sérii kouzel. Nic se nedělo… Z mlhy vyrazil jezdec na koni se skloněným kopím. Rotten se mu hbitě vyhnul a nasměroval kopí na strom u kterého stál. Jezdec tuto rychlou reakci nečekal. Kopí se zabořilo do kmene, jezdec jej včas nepustil a byl vyražen ze sedla. Jak padal, Rotten už běžel. Doběhl k němu přesně ve chvíli, kdy jezdec dopadl. Klekl mu na prsa, strhl mu kostěnou masku chránící obličej a připravil nůž. Díval se do tváře hocha, kterému mohlo být stěží patnáct... Rotten zakalkuloval, nůž maje stále v pohotovosti, popadl klučinu a zvedl ho do polohy stojmo. "Hlupáku! Taková blbost. Měls mě tam jak na lopatě.“ rozeřval se na něj Rotten. „Stačilo najít příhodné místečko a v klidu mě rozstřílet. Né, ty se po mě vrhneš jak pitomej hrdina, místo abys trčel někde za bukem v roští! A vidíš jaks dopad! Úplně se odkreješ! Vždycky musíš počítat i s tím, co nevíš! Kapiš?" Kluk na něj zíral. „Zajímalo by mne," ozval se zamyšlený kultivovaný hlas za Rottenovými zády "zda-li se radami, jež sám tak houfně rozdáváte, také občas sám řídíte." Rotten vrhl rychlý pohled dozadu, div si nezlomil krk. Stáli tam… Dva jezdci… Mezi stromy… Na ruce jim neviděl, ale hlodala v něm jistota, že je prázdné nemají. Cvaknutí pružiny jej přinutilo věnovat pozornost zpět chlapci. Stočil pohled dolů, kde se malý samostříl opíral o jeho podbřišek a zpět do chlapcových očí, které se na něj chladně podívaly.
Související články:
( Celý článek | Autor: Liška v Poště |
Počet komentářů: 287 |
Přidat komentář |
Kelevarský Dekameron - Intro (01.12.2014) Dům neřesti (01.10.2012) Daywalkerův koutek poezie (27.10.2007) Daywalkerův koutek poezie (13.10.2007) Daywalkerův koutek poezie (29.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (22.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (15.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (01.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (25.08.2007) Daywalkerův koutek poezie (11.08.2007) Daywalkerův koutek poezie (28.07.2007) Báseň, když se zlobím (21.07.2007) Daywalkerův koutek poezie (14.07.2007) Daywalkerův koutek poezie (30.06.2007) Snadný zisk (21.04.2007) Arden - IV. díl (24.02.2007) Elfí píseň (20.01.2007) Teplo domova (12.01.2007) Baalův štít (12.01.2007) Příběh na pokračování - Tajemství III. (05.01.2007) Příběh na pokračování - Tajemství II. (15.12.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XV. (08.12.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XIV. (24.11.2006) Příběh na pokračování - Tajemství I. (24.11.2006) Rotten IX. (18.11.2006) Rotten VIII (10.11.2006) Rotten VII. (03.11.2006) Rotten VI. (20.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XIII. (20.10.2006) Jak jsem žil (13.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XII. (13.10.2006) Rotten V. (06.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XI. (06.10.2006) Rotten IV. (30.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - X. (30.09.2006) Pomsta (15.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - IX. (15.09.2006) Příběh na pokračování - Rotten II. (08.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - VIII. (08.09.2006) Písař - Respekt (08.09.2006) Pár veršíků po druhé (01.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - VII. (01.09.2006) Příběh na pokračování - Rotten (01.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie VI. (25.08.2006) Pár veršíků (19.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie V. (19.08.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XVII. (11.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie IV. (11.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie III. (04.08.2006) "Pohádka" o Krčmě (28.07.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie II. (28.07.2006) Paměti jednoho z nás! (21.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XVI. (21.07.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie (14.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XV. (14.07.2006) Písař (14.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XIV. (23.06.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XIII. (26.05.2006) Frane a orci (19.05.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XII. (19.05.2006) Elrik (19.05.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XI. (05.05.2006)   | Zdroj: Liška v Poště (Cerveza) ) |
||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|
|||
|
|