Má Večernice je již zpět,
a tak mi může zase celý svět závidět.
Celou tu dobu čekání,
myslel jsem na naše setkání.
Budu se těšit celý den,
až se mi splní sen.

Pro Večernici mou,
pro slzu v očích jedinou.
Za chvíle strávené s Tebou,
mě ještě ted´ pocity berou.
Při víně ve skvělém baře,
bylo mi s Tebou krásně- na celé čáře.
A náš nápojový čas při koukání na druhého,
probudilo se ve mě něco nepoznaného.
Když pak v tanci s Tebou,
věci kolem nás se dějou,
já už vím, že Ty a já, jsme dvojka úžasná.
Až si jednou splníme náš cíl,
budeme pak spolu při tanci vil.
Ten pocit pak bude splněným snem,
chladnou nocí a horkým dnem...

Chtěl bych vrátit čas hned zpět
a vrátit se do těch let,
kdy jsem cítil lásku, něhu
a ne strach a nedůvěru.
Nevím, co mám dělat,
co přesně mám hledat,
abych opět št´astný byl,
vše, co mi chybí si vynahradil.
Moc mi chybí láska má,
která opět uzdraví mé já.
Můžu už jen čekat, doufat
a vůbec ne plakat a zoufat.
Snad všemu pomůže čas,
o nás a bez nás.
Nevím, co mám ted´ dělat,
mám vše ztracené hledat?
Každý den ted´ bude jiný,
když tu není nikdo, kdo by mi říkal můj milý.
Neumím si představit,
jaké by to bylo ji nemít.
Budu čekat, doufat jen,
aby se mi splnil můj sen.