 |
|
 |
|
|
30.04.2011: Již zítra nové číslo! Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!
01.02.2009: Nová redakceDnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.
04.09.2006: ÚpravyProběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
 |
|
|
<<
Září
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
| 7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
| 14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
| 21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
| 28 |
29 |
30 |
| | | |
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
Baalův štít
Vydáno dne 12. 01. 2007 (3174 přečtení)
Do redakce nám dorazila podivuhodná zpráva od gildy M.O.D., přesněji od HeruGila. Po přečtení jejího obsahu jsme usoudili, že je doslova naší povinností se o ni s vámi podělit.
Nikdo nespočítá vlny, které žene vítr po hladině od obzoru k mořskému břehu ani
zrnka písku, která na březích leží. Bez počtu je hvězd na oblohách světů. A kolik
vln nese oceán, kolik písečných zrn dělí zemi od vody, kolik hvězd září tmou, tolik
věků přešlo od chvíle, kdy Baal zatoužil po moci vesmíru. Zatoužil po temné koruně
Pána démonů, aby mohl vládnout všemu a všem.
Zahalen černotou nejdelší noci pronikl do chrámu Bezejmenného. Sám neviděn, omámil
velekněze květem lilie a pak mu dokázal vnutit svoji myšlenku, že je nutné smést
prach z Knihy tajemství. Omámený velekněz šel labyrintem chrámu a Baal, stále
neviděný, se nesl za ním. Dveře skrýše se daly otevřít jedině zaklínadlem, které
však musel velekněz pronést pouze ve své mysli. Baal si byl vědom, že to je kritický
okamžik. Omámený velekněz nemohl zaklínadlo použít a v bdělém stavu by se prostě
otočil a vrátil zpět.
Baal opatrně uchopil květ lilie a lehce ho sevřel. Chvíli se nic nedělo, tak sevření
zesílil. Když sebou velekněz trhnul a pozvedl ruce, lekl se Baal, že omámení
pominulo. Už chtěl květ pustit, ale velekněz s rukama napřaženýma ke dveřím strnul,
ozval se zvuk tření kovu o kov a několik dutých tichých klapnutí. V obnoveném tichu
se dveře otevřely.
Baal uvolnil květ a mávnul lilií před obličejem velekněze. Potom rychle proběhl do
místnosti, k dřevěnému podstavci uprostřed. Otevřel velkou knihu a začal listovat.
Náhle přestal a spokojený úšklebek se mu rozprostřel na tváři. Našel to, v co
doufal.
Slova popisovala místo odpočinku temné koruny i cestu k tomuto místu. Dlouhá souvětí
i krátké věty hovořily o nebezpečích, která na cestě číhají. Baal se v duchu smál.
Síla démona bez problému jistě překoná úskalí a překážky, na které narazí.
Nedlouhý odstavec na konci stránky ale jeho úsměv zkřivil do zlostné grimasy.
Vlastně to byl jeho běžný démonický škleb, jen s trochou zlosti navíc. Kdekoliv na
cestě se mohl objevit vír světla s mečem bílého plamene. A tomuto meči téměř nic
neodolalo. I ta nejpevnější brnění naplněná magií nejsilnějších kouzel mohl několika
zásahy poškodit. Baal se začal loučit se svojí touhou a jen ledabyle pohlížel na
zbývající řádky. A náhle zpozorněl. Poslední věta vlastně ani nebyla větou. Bylo to
jen několik znaků starodávného písma i jazyka. Usilovně přemýšlel nad jejich
významem. A pak se úsměv znovu vrátil do jeho temné mysli. Ještě měl naději. A tou
nadějí byl Štít světa a času. Kdysi už o něčem takovém slyšel.
Rychle začal obracet další stránky v knize. A podruhé našel to, co hledal. Štít
světa a času nebyla věc jednou daná. Podle Knihy tajemství mělo být možné ho
vyrobit.
Baal už se viděl jako Pán démonů. Zhotoví si štít a s pomocí rituálu popsaného v
Knize tajemství ho změní na Štít světa a času. Potom, pod jeho ochranou, projde
cestu k úkrytu temné koruny a tak se naplní jeho touha.
Zavřel Knihu tajemství a přitáhl velekněze k jejímu podstavci. Pečlivě z knihy smetl
prach, aby velekněz po procitnutí spatřil, že svůj úkol splnil. Potom se vrátil do
svého sídla.
Tam ihned zažehnul magickou výheň, připravil nářadí a z truhlice vybral veliký ingot
tmavého kovu. Síla magického ohně rozžhavila ingot, který navzdory své vysoké
teplotě zůstal tmavý. Baal ale věděl, že je připraven. Uchopil ingot do kleští,
položil ho na kovadlinu a vší svojí silou začal údery mohutného kladiva tvarovat
štít. Několikrát musel kov znovu nahřát, aby se podvolil úderům. Ale nakonec se mu
dílo podařilo. S chladnoucím štítem v ruce se prohlížel v zrcadle a zálibně se
ušklíbal.
Za ranního šera zabalil štít do pláště stínů, aby ho ostatní démoni nezahlédli. A
když polovina slunce vystoupila nad obzor, vydal se ke staré svatyni na severu země.
To bylo jedno z mála míst, kde se dal provést rituál štítu. Nevšiml si, že jeho
odlet pozoroval jiný démon, Astaroth. A nevšiml si, že při vzletu se plášť stínů
zavlnil a tak v jeho záhybech Astaroth spatřil temný záblesk. Temný záblesk tmavého
štítu.
Astaroth, podobně jako Baal a několik dalších, náležel k vyšším démonům. Patřil k
pěti dědicům temnoty. Astaroth, Baal, El Chupacabra, Moloch, Yog-Sothoth. Pět jmen
děsu. Stejně jako čtyři ostatní také Astaroth tajně snil o moci vesmíru. A jako Baal
i on se snažil najít cestu k temné koruně Pána démonů. Věděl o Knize tajemství, ale
na rozdíl od Baala nenašel způsob, jak se k ní dostat.
Přesto měl jakousi představu o cestě. Kdysi přinutil mistra nekromanta, aby mu
vyvolal ducha velekněze, který před mnoha lety vedl chrám Bezejmenného. A duch mu
pověděl i o víru světla, o meči bílého plamene a že se lze ochránit pomocí Štítu
světa a času. Astaroth nevěděl jak takový štít získat, neznal téměř nic o rituálu.
Ale v okamžiku, kdy v záhybech pláště stínů uviděl temný záblesk něčeho, co se Baal
snažil při odletu skrýt, v tom okamžiku pochopil.
A když Baal mizel nad severním obzorem, každý ze zbývajících čtyř dědiců si povolal
dva sobě nejoddanější démony a potom děsivý tmavý tucet vyrazil na sever.
Baal spěchal jak nejrychleji uměl, přesto ke svatyni dorazil až před polednem.
Okamžitě započal s přípravami k rituálu. Očistil hlavní místnost i oltář, na který
pak položil flakón s trochou tmavé krve. Do držáků na stěnách vložil pochodně,
obešel oltář a na podlaze vyznačil sypáním stříbřitého prachu kruh. Na jeho příkaz
se před svatyní shromáždilo několik temných stvůr, které pomalu vešly dovnitř a
vytvořily oblouk kolem oltáře. Baal opatrně vybalil z pláště stínů štít a položil ho
vrchní hranou před oltář a spodním hrotem k vnitřnímu okraji prachového kruhu.
Postavil se a mávnutím ruky zažehl první pochodně. Pomalu se před oltářem uklonil.
Se zjevnou nechutí k takové pokoře, ale musel dodržet požadavky rituálu. Když se s
ulehčením narovnal, pokynul a stvůry začaly zpěvavě mumlat zaříkání, které Baal
vtisknul do jejich mysli. Jak rostla hlasitost mumlání, další pochodně se samy
zažíhaly. Když vzplanula poslední přímo za oltářem, začal Baal do mumlání vykřikovat
slova, která si přečetl v Knize tajemství.
Horní polovina štítu se začala pomalu jasnit a nad oltářem se objevila, zpočátku
tmavě rudá, slabá záře. S dalšími Baalovými slovy záře sílila a její barevný tón se
zvolna měnil do syté červené. Flakón položený na oltáři se zableskl a krev v něm
dostala barvu stejnou jako měla zvětšující se zář. Štít už celý rozjasněný začal
mihotat modravými záblesky, které od spodního hrotu i od konců horní hrany vybíhaly
do jeho plochy. Baal v radosti pokročil vpřed a slova rituálu už přímo řval.
Záblesky na štítu zesílily a při zhasínání se měnily v chomáče jisker, které mizely
s velkými ranami. A potom jedna rána přehlušila všechno ostatní.
Baal ve svém řevu hned nepostřehl, že stvůry umlkly, ale pak i jeho řev zanikl v
divokém zavytí, které proletělo svatyní. Baal se otočil a jeho oči se rozšířily. A v
očích se odrážely podoby dvanácti démonů, kteří rozraženými dveřmi i okny vlétli do
svatyně. Snad to byl jen okamžik a možná celá věčnost, kdy v tichu po zavytí na sebe
démoni zírali. Potom se ozval Baalův řev a stvůry se pod jeho vůlí vrhly do
sebevražedného boje proti nesrovnatelně mocnějším démonům. Na Baala se vyřítili
ostatní čtyři dědicové temnoty. Baal jako nejstarší z dědiců, nejsilnější a
nejmocnější by každým dvěma byl vyrovnaným soupeřem. Ve vzteku nad prozrazením a
rozzuřený z přerušení rituálu by snad mohl vzdorovat i třem najednou. Ale všichni
čtyři současně byli nad jeho síly.
Zatím stvůry hynuly v boji s ostatními démony. Ani jednu z nich nenapadlo pokusit se
o záchranu útěkem. Na to byl Baalův rozkaz příliš mocný. A když poslední z nich
skončily roztrhané pod tlapami na podlaze svatyně, Baal už neútočil. Pod údery
pěstí, kopanci a kouzly Astarotha a dalších tří jen zvolna ustupoval k oltáři.
Potom ucítil pod sebou kruh stříbřitého prachu. Zařval tak, že démoni, kteří
pozabíjely jeho stvůry, zůstali ochromeni stát a dokonce i Astaroth, El Chupacabra,
Moloch, i Yog-Sothoth na krátkou chvíli strnuli v pohybu. Baal v půlobratu vyskočil
pozpátku na oltář a chytil do ruky flakón s krví dosud jasně červenou. Jeho
protivníci se opět pohnuli a jejich kouzla opět zamířila k němu. Na záchranu štítu
nebylo ani pomyšlení, měl jen jedinou poslední šanci sám pro sebe.
Kouzla se nad okrajem prachového kruhu na okamžik zastavila, ale nevyhasla, jen
zastavila. Baal vykřikl slova zaklínadla a mrštil vší silou flakón pod nohy
útočníků. Řev jeho zaklínání se ztratil v hromovém zaburácení obrovského záblesku.
Astaroth, který byl nejvíce zasažen, se zkroutil a zaječel bolestí. I ostatní tři se
snažili odskočit zpět. Nesmírná zář naplnila celou svatyni a v rychlém sledu se v ní
prostřídaly několikrát všechny barvy. Burácení schopné zabíjet samo o sobě jen svojí
silou přitisklo démony k zemi. Zář se změnila v oslnivě bílou a pak náhle pohasla a
burácení utichlo. Když se démoni dokázali znovu pohnout a pohlédli k oltáři, Baal
tam nebyl. Jen před oltářem ležel Baalův štít a jeho jas potemněl.
Astaroth pomalu a ztěžka postoupil vpřed a zvedl štít. Otřásl se pod silou moci,
která do štítu stihla vstoupit během rituálu, než ho přerušili. Navzdory svým
zraněním však dokázal štít udržet a neupustil ho. Další tři dědicové mu pomohli
zvednout štít do výše. Společně vyslovili zaklínací formuli a štít, který pustili,
se začal vznášet ve vzduchu. Všech dvanáct démonů vytvořilo kruh a pod štítem na
podlaze se objevilo dvanáct truhlic s klíči v zámcích. Démoni si pravou rukou
symbolicky zakryli oči a levou ruku zvedli ke štítu. Z jejich prstů vytryskly slabé
zelené paprsky. Najednou štít začal klesat k truhlicím a když zmizel, všechny klíče
se pomalu v zámcích otočily, vyklouzly ze zámků a zmizely také. Každý démon ukázal
na jednu truhlici a pronesli naráz jako jedněmi ústy další zaříkání a nakonec
tleskli. S posledním slovem truhlice zbledly a při tlesknutí se ztratily.
Astaroth vstoupil do kruhu démonů, zvolna se otočil a na každého se upřeně podíval.
"Jako zmizel štít v jedné z truhlic, jako zmizely jejich klíče, jako zmizely
truhlice samé, tak nyní zmizí tato chvíle z naší mysli. Ať zmizí z mysli všech, co
tu byli.
Harodak wu astrelon! N'rah krimba thul! N'rah Baal thul! N'rah wu thulu!"
Když sluneční kotouč se toho dne večer dotkl obzoru, byla svatyně prázdná. Démoni se
vrátili do svých sídel a ztratily se i roztrhané zbytky Baalových stvůr. Jen
praskliny ve zdech napovídaly, že se tu odehrála jedna bitva z mnoha těch, které
Osud zapsal do své knihy, ať už proběhly nebo jejich čas teprve přijde.
Už dávno nikdo neví, jak se vědomí o Baalově štítu dostalo do pověstí a legend,
vyprávěných z pokolení na pokolení. Prázdné truhlice možná stále někde v různých
světech leží v úkrytech, možná zanikly v proudu času. Ale jejich klíče prý přetrvaly
všechny. A také jedna truhlice, ta se štítem. Moc, kterou štít vstřebal než byl
rituál přerušen, asi zeslábla, protože štít nebyl zapečetěn kvůli přerušení rituálu
před jeho závěrem. Snad jeho sílu odsála truhlice a proto asi odolala. Kdo ví …
Kdyby někdo dokázal najít klíče a nějak určit, který je ten správný …
Kdyby někdo našel truhlici a klíčem ji otevřel …
Kdyby někdo získal Baalův štít, i když bez jeho magické síly …
Všechna ta kdyby i odpovědi na ně zapsal Osud do své knihy. Ale mluvit s Osudem je
dovoleno jenom hvězdám.
Co by se stalo? Kdo ví …
( Celý článek | Autor: Sparhawk |
Počet komentářů: 123 |
Přidat komentář |
 | Zdroj: HeruGil )
|
|
 |
|
 |
|
|