Richard myslel, že se utopí než se Alex otočí. Užuž chtěl vypustit poslední vzduch z plic a tak se prozradit, když se zase začala oplachovat. Pomaličku a potichoučku se vynořil a pozoroval ji dál. Je opravdu nádherná. Škoda, že ke mně nechová nějaké city, vůbec bych se nebránil.Uvědomil si na co myslí a co právě dělá. Zrudnul jako rak. Nemohl si pomoci, byl jí doslova hypnotizován a tak zůstal na své pozici. Co na tom, že už necítil skoro celé tělo a kůže se z něj pomalu odmočila. Teď se nemohl hnout, prozradil by se. A to se mu začalo právě chtít na záchod. No nezbývá než mlčky trpět. Na druhou stranu příjemně trpět.

Alex si právě umývala vlasy pomocí nějakého utrejchu z kopřiv, který si vlastnoručně namíchala, když uslyšela s rákosí nějaké podivné zvuky. Ríša! No já mu dám mě takhle pozorovat.Alex pokračovala kousek k rákosí a cestou se snažila zakrývat své vnady. Nakonec se skoro celá ponořila a u dna sebrala pořádný kámen.

Richard Alex pozoroval pořádně. Ale co to? Najednou se začala přesouvat na druhou stranu, úplně od něj. Byl zklamaný, že jeho výhled byl právě absolutně zastřen. Poposunul se tedy tak aby znovu viděl. Viděl jak Alex vzala z vody kámen. Nebyl to žádný mrňous. Alex ho pevně uchopila a mrskla s ním do rákosí. Ozvala se tupá rána a žbluňknutí. Několik úderů srdce se nic nedělo a potom Richarda zamrazilo. Okamžitě tasil meč, ale bylo už příliš pozdě…

Alex se rozhodla na Richarda promluvit: „Ríšo no ták, vylez. Vím, že jsi tam, snad jsem ti nějak neublížila?!“ Zhrozila se. Rozhodla se nahota nenahota jí Ríšu prohlédnout. Sotva vlezla do rákosí, ozvalo se hrozné ječení. Její poslední myšlenka byla, že se asi o Ríšu nejedná, pak se za ní hladina zavřela.

Co udělá Richard?

Začne se všude potápět a Alex hledat.
Hystericky se složí.
Nejdříve se půjde něčím ostřejším posilnit a pak vymyslí co dál.
Využije pomoci čaroděje kterému dal svitek.