 |
 |
||
|
|
|||
 |
 |
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |
 Paměti jednoho z nás!Vydáno dne 21. 07. 2006 (2664 přečtení) Další pěkný příběh od Iasona... Žil byl,... NE to není správně... žil a bude v paměti některých z nás do konce života. Ano, byl výjimečný. Sice jen v jednom směru, ale o to větší má váhu, v jakém. Po zemi kelevarské se pohyboval, aniž by většina z nás věděla, kdo je. Žádný čaroděj, princ či zloděj... pouze prachobyčejný tulák. Bez peněz cestoval zemí a své bohatství si nosil v sobě. Majíce jedinečné kouzlo, dařilo se mu dobít srdce snad každé ženy. Nikdy nikdo nepochopil proč zrovna on. Od ostatních tuláků se moc nelišil. Postavou ani vzhledem nebyl nijak výrazný, spíše průměrný, řekl bych. Ovšem oko ženy přitahoval aniž by sám věděl proč. Samozřejmě, že svého "umu" dokázal patřičně využít. Procestoval snad všechna města království a žil si bohémským životem. Nemálokrát ho vyhodili z hospody nebo stloukli tak, že byl rád, že odešel po svých. Hold jeho život byl prostě takový, jednou nahoře jednou dole. Plno ženám popletl hlavu, a pak zmizel bez rozloučení kdoví kam. Celé roky to bral jako každodení součást svého života. Srdce ho nebolelo a ani ho to nikdy, tedy skoro nikdy, netáhlo zpátky. Ve svých dvaatřiceti letech opět zhruba po deseti letech zavítal do hlavního města země, do Britainu. Doteď nevím co by udělal, kdyby znal svou budoucnost, ale zde nastal zlom v jeho životě. Do hlavního města přicestoval zrovna v dobu posvícenskou. Všude se pilo jedlo a radovalo. Město se hemžilo kupci, koňskými handlíři, kejklíři a plno dalšími. Netrvalo dlouho a vyrazil do ulic trochu se porozhlédnout a případně sehnat nějakou práci nebo něco k snědku. Když byl uprostřed náměstí a prohlížel si nádherné nádobí u jednoho zámožného kupce, vypadalo to že, po okolí se rozezněl zvuk královských trubek. Cestou od hradu se k náměstí blížil průvod několika lidí. Dav se před ním rozestupoval a průvod se pomalu blížil k němu. Pro jistotu se obrátil zpátky ke stánku a dělal, že je velmi zaujat nádobím, ale podvědomě se všechny smysly upíraly za něj, přímo k průvodu. Když vzhlédl spozoroval, jak kupec roztahuje ruce a s úsměvem vítá. Ano vítal přesně to, co momentálně plně pohlcovalo jeho mysl. Zástup lidí se zastavil a ke stánku přistoupila jistá osoba. Vzduch kolem se rozvířil a on nasál svěží vůni rozkvetlých luk. Jeho mysl byla k roztrhání, veškerý klid a pohoda zmyzely. Neovládl se a otočil hlavu přes rameno a jedním okem pohlédl na stvoření, jež mu přineslo ten neklid. Vedle něj stála osoba stejně vysoká v blankytně modrých hedvábných šatech obklopena tou nejúžasnější vůní. Při tom pohledu nemohl ani mrknout, když v tu chvíli žena také pootočila hlavu a pohlédla na něj. Pod bleděmodrým šátkem se objevila bledá hladká tvář se skoro zlatými vlasy, ale nejúžasnější byly její oči. Studánkově průzračné modré oči, ve kterých se topil neuhasitelný oheň. Byl to pohled, který mu projel hlavou, srdcem i žaludkem, jak energetický výboj. Nebyl schopen se pohnout do té doby, než se žena odvrátila a pokračovala v procházce po tržišti. Bylo mu jasné, že se jedná o vysoce postavenou ženu, ale jak vysoce? Kupec stále hleděl za průvodem, a když ho vyrušil a položil mu otázku, vypadalo to, že mu ani neodpoví. Bohužel, po odpovědi od kupce mu akorát vyschlo v ústech. Teď se mu potvrdilo přesně to, co nechtěl. Ta nádherná žena byla hlavou celé země, byla to královna Patricie. Když sledoval, jak zástup odchází a modrá postava mizí v davu zahlédl, jak se ještě jednou otočila a ty oči se ho znovu dotkly. Věděl, že pohled náležel jemu, ale nevěděl, jestli to má brát jako výzvu nebo rozloučení. K večeru, když se potácel do hostince, pln rozporuplných myšlenek zjistil, že celý den ještě nic nejedl. V hospodě si poručil vepřové koleno, doušek pivního moku a kompletní koupel. Byl již plně rozhodnut. Tu ženu musí ještě jednou spatřit, i kdyby ho to mělo stát hlavu. Posilněn a osvěžen se vydal obhlédnout hrad a hradby. V nočních hodinách byla běžně brána k hradu zavřená a hlídaly ji stráže, ale nyní tu procházelo mnoho urozených lidí. Na hradě totiž také probíhaly oslavy. nebylo těžké se tedy dostat za hradby. Když byl čistý stráže ho ani nepodezíraly, když jim namluvil, že je podkoní a hlídá zvěř urozené šlechty. Do hradu se dostal zadním vchodem pro služebnictvo. Vyšel na jednu velkou chodbu a zjistil, že dál to tak lehce nepůjde. Po celém hradě se pohybovali lidé honosně oblečení, kdežto on měl stále jen staré hadrové šaty, i když dočista vyprané. Když se nikdo nedíval, přeběhl chodbu a vešel do prvních dveří, které se mu nabízely. Měl štěstí, trefil se zrovna do prázdné komnaty některého z hostů. Ve skříni našel drahé šaty a hromadu různých doplňků, dá-li se to tak říci. Chvíli přemýšlel, jak se to navléká a nakonec si vzal jen základ oblečení a různé kanýry a krajky vynechal.V tomto oblečení se vůbec necítil dobře, ale alespoň se mohl svobodně potulovat po hradě. Po projití hromady chodeb a vystoupání nespočetně schodů se nakonec usadil ve třetím patře u stolu s cukrovím. Chvíli seděl s pohledem upřeným do zdi. Před očima vizi královny a blažený pocit v srdci. Když se vize rozplynula, spatřil postavu v tmavěmodrých šatech, který se zrovna mihla na druhé straně chodby. Nečekal ani vteřinu a vydal se za ní. Rychlým, ale nenápadným krokem jí dohonil až v hlavním sále v druhém patře. Zrovna se bavila s nějakým knížetem. Lehce je obešel, a když byl za zády knížete, pohlédl jí do obličeje. Jejich pohledy se opět setkaly. Královna tak trochu zaskočena, mu věnovala delší pohled, než-li by bylo obyčejné. Kníže se otočil a věnoval mu ostrý bodavý pohled, bylo jasné, že musí vyklidit pole. Odebral se tedy do rohu místnosti a neklidně se opřel o zeď. Po pár minutách Královna rozhovor s knížetem ukončila a rozpačitě se rozhlédla po místnosti. Chvíli jí trvalo než našla objekt svého zájmu. Prošla kolem něj a ladným, téměř neznatelným kývnutím hlavy mu naznačila, aby jí následoval. A on nemeškal. Nechal si samozřejmě jistý odstup, aby to nevypadalo, že se královna zahazuje s tím "nižším šlechticem", za kterého se vydával. Po vystoupání dlouhých točených schodů královna zašla do jedné komnaty a nechala za sebou pootevřené dveře. Na chodbě ve třetím patře zrovna nikdo nebyl takže nebyl problém potichu vklouznout za ní do komnaty. Když se dveře zavřely a zámek zaklapl, rozhostilo se hluboké ticho. Do komnaty vál kameným oknem chladivý půlnoční vánek a mdle hořící svíčky vytvářely příjemné přítmí. Ani jeden z nich nedokázal ze sebe dostat jediné slovo. Seděly vedle sebe a jejich vzájemné pohledy byly čím dál víc žhavé. Když se jejich rty setkaly, upadly oba do hlubokého opojení, ze kterého není cesta zpět. Ten kalich vášně se nedal vypít jen z půli, museli ho vypít do dna. Za celou noc nepadlo jediné slovo a přitom si toho řekli více než kdyby spolu celou noc hovořili. Nádhernou noc bohužel vystřídalo trpké ráno. Královna vědoma si toho, co provedla, nabádala svého milence, aby jí opustil a již nikdy více jí nevyhledal. Není možné, aby se královna stýkala s tulákem. Měla ho moc ráda na to, aby ho viděla umírat rukou nájemného vraha, kterého by jistě najal některý z knížat usilující o moc nad královstvím. Ačkoli se té myšlence bránil, královna si nedala říci a nechala ho vyvést z hradu jako neposlušného sluhu, co večer rozbil tác s poháry vína. Parkrát potom jsem ho ještě potkal. Stal se z něj jakýsi druid žijící v lese. Ženy již nadále nevyhledával a tu nádhernou vzpomínku si v sobě držel až do smrti. Poslední zmínky o něm mi sdělil jiný tulák, který žije jen díky jeho odvaze. Prý se stal objetí zákeřného licha, když se snažil pomoci tomu tulákovi. Při posledním setkání, když mi tento příběh vyprávěl jsem se mu musel zavázat, že po dobu jeho žití, nesmím prozradit jediné slůvko. A nikdy jeho jméno. Mohlo by to ohrozit jeho i královnu. Nyní po jeho smrti si myslím, že je správné, aby se o této beznadějné lásce dozvěděl celý svět. Sepsal Iason.
Související články:
( Celý článek | Autor: Taoki |
Počet komentářů: 97 |
Přidat komentář |
Kelevarský Dekameron - Intro (01.12.2014) Dům neřesti (01.10.2012) Daywalkerův koutek poezie (27.10.2007) Daywalkerův koutek poezie (13.10.2007) Daywalkerův koutek poezie (29.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (22.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (15.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (01.09.2007) Daywalkerův koutek poezie (25.08.2007) Daywalkerův koutek poezie (11.08.2007) Daywalkerův koutek poezie (28.07.2007) Báseň, když se zlobím (21.07.2007) Daywalkerův koutek poezie (14.07.2007) Daywalkerův koutek poezie (30.06.2007) Snadný zisk (21.04.2007) Arden - IV. díl (24.02.2007) Elfí píseň (20.01.2007) Teplo domova (12.01.2007) Baalův štít (12.01.2007) Příběh na pokračování - Tajemství III. (05.01.2007) Příběh na pokračování - Tajemství II. (15.12.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XV. (08.12.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XIV. (24.11.2006) Příběh na pokračování - Tajemství I. (24.11.2006) Rotten IX. (18.11.2006) Rotten VIII (10.11.2006) Rotten VII. (03.11.2006) Rotten VI. (20.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XIII. (20.10.2006) Jak jsem žil (13.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XII. (13.10.2006) Rotten V. (06.10.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - XI. (06.10.2006) Rotten IV. (30.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - X. (30.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - IX. (15.09.2006) Pomsta (15.09.2006) Rotten III. (15.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - VIII. (08.09.2006) Písař - Respekt (08.09.2006) Příběh na pokračování - Rotten II. (08.09.2006) Pár veršíků po druhé (01.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie - VII. (01.09.2006) Příběh na pokračování - Rotten (01.09.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie VI. (25.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie V. (19.08.2006) Pár veršíků (19.08.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XVII. (11.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie IV. (11.08.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie III. (04.08.2006) "Pohádka" o Krčmě (28.07.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie II. (28.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XVI. (21.07.2006) Daywalkerův koutek decentní poezie (14.07.2006) Písař (14.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XV. (14.07.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XIV. (23.06.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XIII. (26.05.2006) Frane a orci (19.05.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XII. (19.05.2006) Elrik (19.05.2006) Příběh na pokračování - Splněný sen XI. (05.05.2006)   | Zdroj: Iason - Cerveza ) |
||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|
|||
|
|