Poznatky barona Edwarda, velitele Řádu, dovedly našeho krále k bráně do podsvětí. Cesta tam byla náročná a dobrodruhové byli nuceni získat spoustu indicií. Avšak ani to je neodradilo!

Indicie byly snad u každého tvora s peklem a smrtí spjatým, což nás vedlo k velkým obavám. Ovšem nikdo z přítomných se neodvážil tento strach ukázat, či dát najevo.

Po získání všeho potřebného král Richard svolal veškeré vojsko do tábora, kde tato, dlouhá, cesta započala. Podsvětí hlídali nemrtví, o kterých mnoho dobrodruhů ani neslyšelo, možná jen v pohádkách pro děti. Byli to strážci něčeho daleko většího a mocnějšího. Kdo ví, třeba je to zlo spjato s Lordem Scionem, o kterém se do teď nic neví.

Po dlouhých bojích se skupinka dobrodruhů dostala až k samotnému vládci nemrtvých, který jen postával a vesele se smál všem hrdinům a zejména pak králi. Jediné, co mu stačilo bylo vyvolávat mocné démony z jeho říše a posílat je na hrdiny, kteří si nevěděli dlouhou dobu rady, jak porazit tak mocného nepřítele.

Po dlouhých bojích, zlomených kostí a krvácejících ran se konečně začalo něco dít. V tom věčném hluku šlo konečně něco slyšet: „Nebojujte s vládcem meči ani šípy, pouze magií!“ Tuto větu slyšeli všichni bojovníci a od té chvíle mělo zlo jasno! Vše vypadalo dobře, vládce již nezvládal a král Richard vytasil svůj meč pro poslední ránu, která mu byla zároveň tou poslední. S posledním vydechnutím vládce seslal ohnivý smrtící déšť a krále i početnou skupinu, jeho věrných bojovníků, zabil.

Tělo Richarda leželo bezvládně na zemi a jeho duch se vydal na další cestu, za svou milovanou Patricií, která byla, usmrcením vládce nemrtvých, vysvobozena a její duše mohla pokračovat dál. Za Richardem. Ovšem členové Chaosu využili ihned situace, když stateční Paladinové sbírali raněné a chopili se ostatků Richarda! Na tržnici jsem dokonce viděl i nabídky na prodej různých končetin. „Nejspíš proto trvá zajištění správného pohřbu tak dlouho“, povzdechl jsem si. Kdo nyní bude novým králem? Jak potrestá členy Chaosu za tuto hanebnost?

Mladý princ Artur nejspíše stále truchlí, v jeden den ztratil oba rodiče, jednoho již dávno ztraceného, ale i tak. Dopřejme tedy Arturovi prostor a čas a kolem Britainského hradu našlapujme potichu.