Vlastně vše začalo v květnu. A cože to začalo v květnu? To se dozvíte v tomto článku!
Jednou navečer se objevila zpráva, že v Temném Chrámu by se mohli skrývat bandité, kteří rabují sklady v menších vesnicích. Vše bylo potvrzeno díky příjezdu neznámého cizince do Papue, který na tento chrám upozornil a vyhledával jej. Byl povolán veškerý neutrální lid, ale i zástupci frakcí, pro pomoc v odhalení a následného potrestání banditů.
Do chrámu nejprve dorazili zástupci frakce Order společně s Paladiny a menším počtem neutrálních obyvatel. Začal boj o holý život, ale tehdy se ručka štěstěny opírala spíše o dobro dobyvatelů.
Po hodinovém boji se určitá část obyvatel odpojila, protože zaslechla z nižších jeskyní křičet zástupce Chaosu, zejména Abny a Arkan byli slyšet. Spolu s nimi přišli další bojovníci, kteří velice přispěli k dalšímu dobývání.
Za mostem jsme zjistili, že jsme již narazili na dané bandity, ovšem něco nehrálo, tito temní elfové byli velice dobře vycvičeni. Něco takového jsme v Temném Chrámě ještě neviděli! Postupem někteří bojovníci odpadávali a o co horší, zásoby se tenčily.
Těsně před koncem, kdy se využívala strategie Chaosu, se kterou někteří nebyli spokojeni, se začali stříhat dokonce i róby, abychom se měli čím léčit. Ovšem ani to nestačilo k úspěšnému zdolání pokladu! A hledání vodítek k nalezení cizince a jeho možných plánů do budoucna. Naše výprava byla z půlky zmasakrována a už nešlo nic dělat.
Další den to dobrodruhům, zejména z Adventurers, nedalo, a vydali se do útrob Temného Chrámu znovu a získali poklad, který bude rozdělen mezi dobrodruhy, kteří nasazovali svůj život.
O pár dní později se jednotky těchto temných elfů objevili u pobřeží Moonglow a byl zahájen poplach, obyvatelstvo bylo v panice a bylo nutné zanechat veškerých řemeslných činností a vyzbrojit se!
I když jsem byl jeden z prvních, kteří o poplachu věděli, při mém příchodu zde bylo už spousta mrtvol, ale ne našich! Spíše nepřátel. Říkal jsem si, že to bude brnkačka, ovšem když jsem se podíval na bitevní pole, moc nadšený jsem nebyl. Nepřátel čím dál více a snad silnějších než v lesích po cestě.
Po strašném boji, kdy nás nepřátelé masakrovali, jsme se s menší skupinkou rozhodli, přejít na křídlo a zamezit nepřátelům postup. Na místě jsme našli spousty nepřátel, ale i tak jsme vše zvládli téměř beze ztrát.
Po dobytí pobřeží jsme byli vysláni po stopách nepřátel. Cesty nás zavedly až do jejich tajného táboru na Avatarově ostrově, byl to tedy spíše sklad. Který určití příslušníci vyluxovali až do podlahy. Nejlepší byl trůn na střeše. Asi k něčemu sloužil, ale každého dobrodruha zabil.
Díky bráně na střeše skladu jsme se dostali do jakýchsi tajných útrob, kde byli další nepřátelé. Spousta z nás padla a já jsem se bohužel počítal mezi ztráty. Při přechodu přes jámu jsem do ní spadl a vyhrabal jsem se z ní až další den ráno někde na úplně jiném místě.
Ale zaslechl jsem, že skupinka dobrodruhů se dostala až do země těchto invazních jednotek a dala jim co proto!