Tak, jako jsem to zaregistroval já, i vy, čtenáři, jste si jistě určitě povšimli této nové „módní vlny.“
Slunce zase začalo svítit na naše hlavy a to způsobuje horkost. Samci hledají samičky, ptáci zpívají v lesích nad houštíčkem, vzduch voní pěkným počasím, no a dál to jistě znáte. Avšak krom zvěře se nám tu začali množit i dobrodruzi na svých posledních cestách. Jejich poznávacím znamením je heroické rozdávání majetku na trhu, doprovázené silným příběhem o cestách po naší zemi. Jednoduše je nespíše vhodné klima pro loučení.
Lidé se probouzí ze zimní letargie a objevují sami sebe, zkusme se vžít do jejich situace. Také vám přijde, že jinde by mohlo být lépe? Myslíte si, že jste příliš staří a dobří na každodenní zbrojení do bitvy s monstry, nebo vrahy? Nebo už vás duševně nenaplňuje vyvražďování horníku, okrádání chudých pocestných a drancování rybářských vesnic? Zdá se vám, že se bohové zbláznili? Zasedli si na vás a vaše kamarády? Dělají samé ptákoviny a nevěnují se péči o blahobyt věřících? (bohové pomáhají věřícím… věříte v ně? Pozn. redakce pro zamyšlení)
Pokud odpovídáte ANO, přišel čas pravděpodobně i na vás. Je nejspíše ta pravá chvíle sbalit svých pět pytlíků na regy a upadnout ve všeobecné zapomnění. Ti odvážnější, se silnějšími žaludky, vystavte smysly ostatních srdceryvným tématem na fóru, kde se řádně rozlučte a postěžujte si „mezi dveřmi.“ Osobně to nedoporučuji, protože po případném návratu budete za kecaly, kteří ztroskotali na cestě za samostatností.
Odpovídáte-li NE, ale přesto máte nevyvratitelný pocit, že musíte skončit? V tom případě na vás přišla léta a jste důkazem, že i dobrodruzi stárnou. Nikdo nemůže lovit draky a stínat elfské hlavy celý život. Vy jste nyní na řadě říci si, že radši nazujete bačkory a budete u krbu číst noviny. V těchto chvílích tu s vámi, doufejme, dlouho bude Zemský Trubač (nebo bratrské noviny Zemský Rubač a Podzemský Fárač).
Pokud se těmto lidem pouze smějete, věřte, že i na vás jednou přijde čas. *ďábelsky se zasmál*
Nechť tento článek slouží také jako rozloučení se všemi končícími a poděkování za čas s nimi strávený putováním po zdejších krajinách. Především bych se chtěl rozloučit s novinovým kolegou Khaalidem, který se údajně také přidává na pouť za lepšími zítřky, ve kterých nefiguruje Kelevar.
S bohem všem (s některými na brzkou shledanou…)
Ulairo Rodriguez