Milý Abny,

poslední měsíce jsem na tebe neměl vůbec čas, tedy opět aspoň krátký dopis. Chtěl jsem tě informovat o dalších novinkách z Minocu, kde naše metalurgická knihovna plní skvěle svůj účel. Již několik týdnů se zde scházejí vědci, kováři i obyčejní zvědavci - přijedou na jeden nebo i několik dní a účastní se všemožných přednášek o zpracovávání kovů. Zrovna se vracím z přednášky „Využití titania a způsoby jeho zpracování“ jistého talentovaného kováře. Protože se zde setkávají tolik odlišní lidé, už se nám i stalo, že místností létaly kalamáře. Jistý kovář z Vesperu dokonce v hostinci ztloukl jednoho profesora kvůli nějaké hádce o krumpáčích. V každém případě knihy jsou čteny a doplňovány, informace proudí a postupně se dostáváme k praktickému řešení problémů, které trápí odvětví metalurgie.
Právě minulý měsíc bylo řešeno samotné tavení rud. Ke konci už na mě debata byla příliš odborná, ovšem s pomocí přítele Graysona jsem pochopil základní myšlenku – problémem je získání dostatečné teploty pro samotné získávání kovů, kdy by bylo třeba, aby teplota výhně byla mnohem vyšší. Možnost ztráty rudy bez získání kvalitního kovu by poté byla výrazně menší. Tradiční měchy na tuto práci úplně nestačí, respektive by bylo třeba mnoha lidských sil, aby teplota výhně dosáhla potřebné úrovně. Po krátké poradě jsme předstoupili s návrhem využití parostroje pro vhánění proudu vzduchu do výhní. Sestrojením by mohla být otestována kvalita takto vytvořených kovů a mohlo by být nesporně potvrzeno, zda má ještě vyšší teplota vliv na možnost ztráty rudy.
Návrh byl všemi s nadšením podpořen, a proto jsme se rozhodli vytvořit nový parní stroj (minulý, jestli si vzpomínáš, skončil na dně moře, nebo spíš všude po okolí) umístit ho na vhodné místo a pomocí něj ovládat měchy, kterými bude velkou rychlostí vháněn vzduch do připravených výhní. Místo jsme zvolili pod Minockým dolem hned vedle řeky, abychom měli dostatečný přísun vody. Měchy byly vyrobeny na míru a protože výroba trubek se ukázala být velice složitá, použili jsme bambus, který byl na vnější straně pobit plechem kvůli lepšímu odvádění tepla. Konstrukce byla dokončena právě minulý týden.

Testování tavení rud je v plném proudu, důkazem budiž to, že dva příliš zvědaví profesoři už přišli o své plnovousy, když podcenili teplotu výhně – naštěstí je poblíž řeka, i když lovit korpulentního profesora ze silného proudu se ukázalo jako poněkud obtížné. Prozatím musím říci, že testování se ukázalo jako neprůkazné. Nejsem seznámen přímo s průběhem testování, ale údajně první neúspěch není třeba brát kvůli možným odchylkám příliš vážně.
Pokud by se prokázalo, že možnost ztráty rudy je mnohem nižší, získali bychom tímto zcela unikátní soustavu výhní, ve které by bylo možno tavit rudy s vyšší pravděpodobností úspěchu, než je běžné. Zda je ale toto reálné ukáže až čas.

S pozdravem a napůl utopený

The Delete

Tímto bych chtěl poděkovat Roxanne za její pomoc a příkladnou ochotu.

( Celý článek | Autor: Anduriel | Počet komentářů: 236 | Přidat komentář | )