Když si Scrub uvědomil, co udělal, požádal svého pána Saturana o posily do jeho hradu. Saturan ho vyslechl a neváhal ani chviličku. Spěšnou depeši poslal do Toxikonu, na ledové pláně zemí ilshenarských, samotnému lordu Scionovi a také na kontinent zvaný Malas. Všechny žádal o pomoc. Netrvalo dlouho a před hradem se objevili první draci, v úzké chodbě vedoucí k bráně se vyklubali nejnebezpečnější hadi naší doby, na nádvoří temní mágové a lučištníci. Před dobrodruhy stál nelehký úkol, chtěli-li se dostat k vytoužené odměně.

Z počátku byl postup velice pomalý. Skupina dobrodruhů se ne a ne dohodnout, jestli budou zabíjet vše, co se hýbe nebo se pokusí proplížit. Někteří to vzdali, nevěřili, že by by bylo možné dostat se dovnitř. To se ale spletli. Když se bojiště alespoň trošku vyčistilo a zbytek dobrodruhů se začal organizovat, šel postup podstatně lépe. První z nich se dostali přímo k samotnému Saturanovi. V domnění, že ví něco víc, se rozhodli ho vyslechnout. Jaké bylo jejich překvapení, když zde spatřili i jeho dvojče. Jejich plán dostal trhlinu. Dobrodruzi byli zatlačeni až do rohu. Byli v pasti. Už smíření se smrtí se jeden z nich opřel o dekorativní brnění. Naráz se před nimi objevil průchod na zasněženou krajinu. Co mohli ztratit, Saturan by je udolal. Všichni prošli…

… Už si mysleli, že jsou v bezpečí, bohužel se spletli. Začaly se na ně valit hordy tamních „obyvatel“. Teď už ale nebylo kam ustupovat. Vydali se tedy vstříc stvůrám. Někteří směrem na východ, jiní na západ. Na západ to dlouho nešlo. Hromada kostí v průchodu značila nějaké nebezpečí. Kdo půjde odhalit ono tajemství, rozhodlo tahání sirek. Smolař ten, který si vytáhl nejkratší. Mezitím se skupina mířící na východ prodírala hromadou monster, až došla k průchodu ve skále. Hlasitý sykot je děsil již z dálky. Vyčerpaní a téměř bez potřebného vybavení se vydali již probitou cestou zpět. Nalezli portál vedoucí zpět na Kelevar do jednoho z chrámů ctností. Rozhodli se, že budou pokračovat, ale nejprve se na to pořádně vyspí…

Druhý den již malá, zformovaná, dobře vybavená skupina vyrazila směr Saturanův hrad. Přes noc dorazily posily. Teď už se ale vědělo, jak na to. Projít Saturanův hrad trvalo oproti včerejšku chvíli. Na ledové planině se všichni vydali rovnou na východ k soutěsce s hady. Při průchodu jich bylo několik uštknuto. Krvácení se zastavovalo jen velmi obtížně a jed kolující v krvi jejich zdravotním stavu moc nepřidával. Za soutěskou byly seřazeny elitní jednotky z ledové armády se svými generály. Dobrodruzi jen rychle proběhli. Nebyli připraveni čelit jejich šípům a kouzlům. V dálce byla vidět druhá skupina bojující o přežití. Nebylo ale zájmem nalákat na ně další nepřátele, proto všichni vydali více bokem.

Celým sektorem se nesl hrozivý řev. Takový může vydávat pouze jedno stvoření. Drak číhající ve stínu, ten který udeří, když to nepřítel čeká nejméně.Když se skupině podařilo vyčistit alespoň část území, rozhodla se skolit draka, aby je neohrožoval. Jak se domluvili, tak se také stalo. Drak vzdoroval dlouho, nakonec ale padnul. Při prohledávání jeho mrtvoly byla nalezena kniha, která odkazovala na magický sloup za městem Papua. Na zpáteční cestě se nepodařilo spatřit druhou skupinu. Snad se jim podařilo přežít…

Z původní skupiny zbyli pouze čtyři. Pouze čtyři bojovníci z řad Chaosu. Najít sloup netrvalo dlouho. Byl na něm vytesán dlouhý příběh hovořící o muži s červenou kuší, jež střeží tajemství bájné ohrady. Cíl byl již v dohledu, naposledy se prodírat skrz Saturanův hrad a hledat jednoho konkrétního muže, toho, jenž bude v ruce svírat červenou kuši. Scrub byl nalezen na hradbách. Měl silné brnění, silnou kuši, opravdový oříšek na závěr. Když konečně padl, v jeho batohu byl nalezen klíč od zamčených dveří a truhly. V ní poslední vodítko.

Vyčerpaná čtyřka odsunula brnění a objevila již známou magickou dlaždici. Po šlápnutí na ni se objevili v ohradě. Kolem nich se probíhali vzácní mustangové. Třešničkou na dortu byl vlk zvaný Cu shide. Během několika chvil byli mustangové i vlk ochočeni a skupina se mohla vydat domů…

Některé pověsti jsou pravdivé, jiné jsou z velké části vymyšlené. Pověst o zapomenutých ušlechtilých koních byla pravdivá. Jaké další pověsti se budou zakládat na pravdě? To ukáže čas…

( Celý článek | Autor: Rastafarian | Počet komentářů: 127 | Přidat komentář | )