 |
|
 |
|
30.04.2011: Již zítra nové číslo! Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!
01.02.2009: Nová redakceDnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.
04.09.2006: ÚpravyProběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
 |
|
<<
Květen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | |
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
Večerní útok netvorů na Britain
Vydáno dne 16. 03. 2008 (2165 přečtení)
...aneb situace, před kterou mi zůstal zrak stát...
Byl krásný březnový večer a město Britain bylo už zahaleno do půlnoční tmy, jen sem tam mezi mráčky vysvitl měsíček a osvítil střechy domů a tmavé kouty ulic. Stál jsem u první banky a ukládal si věci a připravoval se na spánek jako mnozí obyvatelé. Rozhodl jsem se ještě projít po městě a podívat se na osvícený hrad. Přišel jsem k hradu, všude bylo už ticho jen stráže pochodovaly po hradbách a v dálce štěkal pes. Vydal jsem se ještě ke kovárně, ale co jsem neslyšel? Nebyl to zvuk nočních kovářů ani alchymistů, jenž snad nikdy nespí. Hrozný to zvuk, jenž doléhal k mým uším. Vyděsil jsem se, co se to děje a zvědavý jsem utíkal k zdroji.
Když jsem došel na kraj města, zhrozil jsem se. Obrovské ošklivé stvůry proháněly pár statečných jedinců, jenž bránili své domovy před útokem tohoto zla.
Jsem už starý muž a boj není pro mne, ve svém mládí jsem si toho užil až až, a tak jsem se rozhodl pozorovat tuto situaci z bezpečné vzdálenosti. Na zemi leželo pár mrtvých spálených těl, stvůry kolem sebe chrlily oheň na všechny strany. Malá skupinka vyzbrojená meči a luky vyrazila, prošli kolem mne. Vrhli se na jednu z těchto stvůr a statečně ji zdolali. Jenže…
... v zápětí se vynořily ze tmy další dvě a vypustily ze svého chřtánu proud žhnoucího ohně a nebohé hrdiny spálily na popel a prach. Smutný jim konec, říkal jsem si. Najde se ale někdo, kdo je zastaví? Popošel jsem o kousek a spatřil skupinku bojovníku chaosu, jak hrdě bojují. Pár stvůr se jim podařilo zabít, ale ihned mrtvá těla prohledávali a jásali z bohatství, jež sebou tyto nestvůry nesly. Říkal jsem si: “No co, brání město, ať si to užijí“ . Pak jsem ale zaslechl strašný řev, otočil jsem se a spatřil jednoho bojovníka řádu, jak probodl jednu ze stvůr svým mečem a ta padla k zemi mrtvá. Porozhlédl se kolem po dalších stvůrách, sesedl ze svého oře a prohledal tělo. Zaujala mne jeho odvaha, sám se staví těmto stvůrám a riskuje svůj život. Vydal jsem se podél města k další skupině hrdinů, jenž se snažili zabít další ze stvůr. Zaslechl jsem v jejich hloučku slova: „Jeho bohatství patří nám všem rovným dílem, neboť všichni bojujeme stejně statečně“ . Ale zjevila se další obluda a už na ně byly dvě. Jednu zdolali a už se chystali na další, když se zjevili dva bojovníci chaosu a krutě člena řádu bez jediného slova či náznaku zezadu probodli. Ihned slezli ze svých ořů a tohoto muže oloupili. Toto jednání mne velice zarazilo i ostatní muži, kteří s ním bojovali, nevěřícně koukali, co se to děje, a z hrůzou sledovali jejich jednání. Jeden ze členů cosi řekl, a pak opět zmizeli ve tmě, aniž by si dělali starost s druhou stvůrou, která se rychle blížila. Tu brzo zdolali obyvatelé města a vydali se dál za město hledat další. Já byl stále v šoku z toho, co jsem viděl.
Nevěřil jsem svým očím, je snad chaos banda lapků a zlodějů? Co je vedlo k těmto podlým činům? Nevrací se náhodou zase doba intrik a lží? Nechce opět Blackthorn zaútočit na trůn?
Snad tomu není tak dávno, kdy sám Blackthorn zavraždil krále Artura. Kde je rovnováha, o kterou se tak Richard snaží? Snad moudří vědí. Já už jsem starý a chci mít jen klid a mír.
( Celý článek | Autor: Taoki |
Počet komentářů: 266 |
Přidat komentář |
 | Zdroj: Jakub IV. )
|
|
 |
|
 |
|
|