 |
|
 |
|
30.04.2011: Již zítra nové číslo! Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!
01.02.2009: Nová redakceDnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.
04.09.2006: ÚpravyProběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.
|
|
|
 |
|
 |
 |
|
 |
|
<<
Říjen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | |
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
Život Vraha
Vydáno dne 06. 01. 2008 (1720 přečtení)
Bylo chladné odpoledne. Tak jako každý den, vydal jsem se lovit. Někdo loví srnky, jiní zase škodnou – třeba lišky. Já však nejsem ledajaký lovec. Lovím lidi. Zdál se to být obyčejný den… Až do doby, kdy mě v dračí jeskyni zabili kanibalové. Oživil jsem se a běžel se podívat, jestli v mém bezvládném těle něco nechali. Cestou se mi však moje noha chytila do jakési pasti. A zde začíná skutečné dobrodružství.
S pomocí boží jsem se ocitl v Delucii – městě vrahů. V batůžku jsem měl své kouzelné nůžky a kudličku. Kolem šero a ve stáji kůň. Mohl jsem zavolat přátelé a požádat je o pomoc, ale z jakéhosi důvodu jsem si řekl: „NE, musím to zvládnout sám!“
Mé váhání netrvalo ani vteřinu a již jsem osedlal koně a vydal se vstříc dobrodružství. Víc a víc se stmívalo. Ta samota, to ticho. „To se přeci nedá nijak zvládnout. Čeká mě smrt!“ Tyto slova se mi stále v hlavě opakovala. Neznajíc důvod mého počínání, nasekal jsem třísky a oškubal pár slípek o peří.
Dlouhou dobu jsem jen tak bloumal po Delucii a jejím okolí hledajíc jakýkoliv předmět, který by mi mohl posloužit. V Nargothrondu jsem narazil na skupinku ovcí, jejichž vlna by se dala proměnit v cenné bandáže. Byli tu i dva pánové – Dain a Arax. Chtěl jsem si s nimi promluvit a požádat je o výměnu surovin, které jsem nastřádal, za sekeru. Nestačil jsem ani pořádně pozdravit a oba zmizeli. Naštěstí nebyli jedinými, které jsem potkal. Kromě obchodníků, kteří se mnou nechtěli obchodovat, a bankéře, který mi nechtěl otevřít mou pokladnici, tu stál i Kaco. Byl tak hodný, že mi daroval sekeru. Nutno podotknout, že bez ní bych další krok vpřed jen stěží udělal.
Sekera se stala, hned po koníkovi, mým nejlepším přítelem v těchto těžkých chvílích. S její pomocí jsem brzy vyrobil Superior Heavy Crossbow, kolem stovky šipek a pochodeň. Štěstí při mně však nestálo dlouho. Právě jsem se loučil s Delucii, když v tom se ze tmy vynořil jakýsi kouzelník. Nemajíc čest, hnán chtíčem, pošetilostí a vidinou snadné slávy, křičel temná zaklínadla. Zemřel jsem.
Běžel jsem se oživit. Při návratu k mému tělu tu už ten neznámý bojovník nebyl. Vzal jsem si svých pět švestek a zamířil ke krejčímu. K mému velkému údivu, krejčí neměl ani jeden kolovrátek ani tkalcovský stav. Nejspíš nějaký šmelinář nebo budižkničemu. V Delucii mě již nic dobrého nečekalo. Koník mě nesl na nebezpečnější místa. Doklusal až na místo, kde byla spousta duchů a prapodivných stvoření. Svedl jsem s nimi krutý a nelítostný boj, který mi však přinesl mnoho magických svitků a peněz. Jedním z oněch svitků byla i brána domů.
Jenže když se nedaří, tak se nedaří. Štěstěna se ke mně opět otočila zády. Bránu jsem nemohl použít, neboť se v mé blízkosti objevili kanibalové. Po dlouhém maratonu a jednostranném boji jsem opět padl bezvládně k zemi. Ze záhrobí jsem jim našeptával můj příběh. Až se mi podařilo je obměkčit a oni mě opět vrátili mezi živé. Avšak vzali mi peníze. Na druhou stranu to bylo docela šumafuk, neboť zdejší natvrdlí obchodníci by mi beztak neprodali ani špinavou bandáž.
Mé zapálení do tohoto dobrodružství nemělo konce. I když už byl vzduch čistý, měl jsem chuť toho ještě hodně zažít. Měl jsem štěstí a objevil jsem tkalcovský stav a kolovrátek. Kdosi ho zapomněl uprostřed louky na větru a dešti. Se získanými bandážemi nebyl problém vyrazit do boje. A tak jsem stačil porazit tolik vychytralé sirény, bojovat s temnými mágy a nakonec mě mé kroky zavedli na místo dost povědomé. Ano vskutku, bylo to ono. Nemýlil jsem se. Tu se Kathrin IX., šampiónka v boxu, stala mou ženou. Cítil jsem se unavený a zastesklo se mi po bačkorách a teple domácího krbu. Byl čas použít magickou bránu. Zde můj příběh končí. Příběh, který byl zprvu plný beznaděje a postupně se změnil v neobyčejné dobrodružství na které jen tak nezapomenu.
Zlej Bombej
( Celý článek | Autor: Daywalker |
Počet komentářů: 72 |
Přidat komentář |
 | Zdroj: Zlej Bombej )
|
|
 |
|
 |
|
|