Od jedničky až po padesátku a snad i dále…
Je to skoro jako včera, když jsem v novinkách objevil na konkurz redaktorů do novin. Bylo pouze deset míst a já se přihlásil. Nebyl jsem mezi prvními, ale ani jsem nebyl poslední. A tak to tehdy vše začalo, nejdříve se na fóru řešil název a také kdo bude šéfredaktor. Uvedl jsem své drobné zkušenosti a volba nakonec padla na mě. Vzpomínám si že Craganmore II. nebyl sto mě akceptovat. Dodnes si myslím, že by neakceptoval ve vedení nikoho krom sebe. Tehdy nás měla na starost Eliška. Hodně se o redakci starala a nebýt její pomoci a času, asi by první číslo nikdy nevyšlo. Ale vše se nakonec podařilo a první číslo s velkou slávou opravdu vzniklo.
Samozřejmě i první číslo provázely překážky. Nejdříve jsem musel dát redakci do pořádku. Ne každý kdo se přihlásil, měl na to, aby z něj byl redaktor. A tak jsem musel učinit čistku. Nebylo mi z toho lehko u srdce, ale bohužel nikdo tady není vyložený samaritán, aby opravoval v každém slově 4 chyby. Neříkám že jsem nějaký extra spisovatel, nebo bezva žurnalista, ale hodně jsem už toho napsal a zkušenosti mám. A tak po prvním čísle přišly další. Krůčky novin byly od začátku velice malé a opatrné. Byly jako peříčko a my se báli, aby je vítr neodnesl. Hledali jsme posily redakčního týmu a snažili jsme se o pestrost. O tu se snažíme stále a také velice důležité je zaujmout čtenáře.
A tak týdny plynuly a noviny si vybudovali svou pozici ve světě. Samozřejmě občas se stalo, že nevyšly přesně, což nás velice mrzelo, ale jsme taky jen lidé a chyby děláme všichni. Narovinu vám ale říkám, že nic nás nepotěší tak, jako když nás za naši práci někdo chválí. I kritiky máme rádi, protože nás popohánějí k tomu, abychom se stále zlepšovali. A vždy je co zlepšit, to mi věřte. Teď má naše redakce trvalé sídlo v hlavním městě. Máme za sebou skoro rok působení. Z počáteční skupiny jsem zbyl vlastně pouze já. Ale poznal jsem spoustu skvělých lidí. A i když odcházeli z různých osobních důvodů, nikdy nezapomenu, co v novinách vykonali. Všem jim tímto děkuji. Sám nevím jak dlouho to ještě povedu, ale budu se snažit aby noviny vydržely dál. Obětujeme jim mnoho času a doufáme, že to stojí za to.
Inu, ať se dožijeme i čísla 100!!!