A tímto dílem se uzavírá celá Ischakova série.
Tam ho přivítala již jeho žena se slovy: "Můj drahý, výstroj jsem ti připravila, na cestu ti jídlo ještě sbalím a budeš připraven k odjezdu, čím dříve vyjedeš, tím dříve se mi vrátíš. "Uronila slzu, otřela ji do zástěry a odešla do kuchyně. Na druhý den vstal Devil velice časně, avšak jeho manželka již ustrojila koně, připravila proviant a již ho vítala. "Vrať se mi zpátky co nejdříve, moc mi budeš chybět!" Devil nic neříkal, jen ji objal a odcházel ven. "Ještě něco, nebuď tam dlouho! Dítě se narodí velice brzy, musíš tu být semnou." Až teď se otočil. "Má drahá, vrátím se ti, neměj obavy, poslední výprava a pak tu budu vždy s tebou." Odešel, vyhoupl se do sedla a odjel. Než vyšlo slunce byl u Bodieho vily, kde již přípravy byly hotové a čekalo se na zbytek žoldáků. Družina o chvíli později vyjela. Za několik kilometrů od Minoku, na travnaté pláni, spatřili skupinu mnoha jezdců. Devil i ostatní zbystřeli, dojel k Bodiemu a pronesl znepokojeně: "Nelíbí se mi to, tolika jezdcům se jen těžko ubráníme." Bodie klidně odvětil: "Kde jsi nechal oči starý příteli, jedou pod zástavou Chaosu, nemáme se čeho bát! Už tu budou, snad je vede někdo koho známe!" Měl pravdu, za okamžik přijeli až k nim, z chumlu jezdců se vymotal velitel. "Kdo jste a kam jedete! Rychle pospícháme!" Devilovi se rozzářila tvář. " Copak nás nepoznáváš, Ischaku, starý brachu!" "Velitel se otočil, zbystřil zrak a usmál se. "To je doba! Kde jsi byl takovou dobu, moc rád tě vidím! Máme si toho moc co říci! Ale mé povinnosti velí jinak, v okolí se prý objevili temní jezdci, Velmistr předpokládá, že se jedná o Nekromanty. Musím najít jejich zdejší skupinu a pobít je dokud jsou nejednotní. Proto se loučím, věřím, že se naše cesty opět zkříží! Za Chaos!" Pobídl koně a již se dala celá jeho skupina do pohybu. Bodie se otočil na Devila a se zoufalstvím v očích pronesl: " Co si myslíš? Nekromanti? Je to možné? Pokud mluvil Ischak pravdu, jsme v pořádném maléru. Rychle jedem, dokud máme čas! Cesta dále pokračovalo velice klidně, avšak jaké bylo překvapení u hranic města Yewského, všude mrtvá těla, mnoho stráží, ale i černě zahalené postavy zde ležely. Živí odnášeli padlé, ženy vzlykaly, tu se na družinu otočil jeden voják, byl celý od krve, avšak kdo by ho nepoznal, Gylilenstirne. "Buďte zdrávi přátelé, přijeli jste avšak pozdě, tady již žádní nepřátelé nejsou, ale musí se nechat, že bojovali statečně." Pronesl se smíchem. "Devile, přijď zítra večer do zdejší hospody, tuším, že se ta díra jmenuje Vycházející hvězda, staří známí se sejdou, mě teď čeká jiná povinnost, dostavit barák, co Fraddy nasliboval." Odešel, Bodie se otočil a oznámil, že strážci mají volno, zde bude náklad v bezpečí! "Devile, moc děkuji, měli jsme štěstí, Nekromanté jsou silní nepřátelé. Měj se zatím fajn. Devil odešel do hospody, najedl se a vyspal. Druhý den pomohl z úpravou města, došel si pro žold a připravoval se na večerní schůzku. Byli tam všichni, které znal.
Hollowman, Silmaril, Maximus, Fraddy i Gyllen. Dlouhé hodiny popíjeli a řešili situaci v zemi, došlo na otázku pozvednutí zbraně proti Řádu, Devil se dlouho rozmýšlel, avšak čest stále byla v jeho srdci, i on zvedl ruku a na druhý den se pomocí portálu přemístili do Velmistrova ležení. Bylo rozhodnuto, informace Thorix o ležení nějakým způsobem získal a vypravil celé své vojsko vstříc Chaosu. On Ischak a Gyllienstirne se rozhodli vést vojsko vstříc předvoji, které mělo v čele samotného Velmistra Thorixe, na druhý den vyrazili. Devil měl zbroj z černé rudy, v ruce hadí štít a v pravé ruce meč Mandarínův. "Ty Gylliene, cítím, že se brzy střetneme s nepřítelem!" Ten odvětil: "Máš pravdu, stát! "Zakřičel a ihned nato se celá armáda zastavila a připravila k útoku. "Zde se pokusíme zbrzdit našeho nepřítele! Přeji ti mnoho štěstí, bude potřeba, ještě jedna věc, drž pozice, za žádnou cenu neustupuj, v případě problému zatrub na roh a já pokud budu živ přispěchám! Vezmi si levé křídlo, já mám střed a Ischak pravé." Načež jak domluvil otočil koně a jel za Ischakem. Devil se poprvé pozastavil nad slibem, který dal své žene. "Co když se nevrátím, co s ní bude? Zklamal jsem ji. " Honilo se mu hlavou, avšak vzápětí ho z jeho starostí vyrušilo klusající Thorixovo vojsko, chvíli bylo vidět váhání, ale nakonec vyjeli. Gyllienstirne povzbuzoval okolí výkřiky, dav ho následoval. Vše začalo..."Taste meče!" Zakřičel Gyll, Ischak také, avšak Devil nic. Velice dlouhou dobu trvalo než se vzpamatoval, ale stalo se. "Kupřédůůů! Taste meče! Ordeři bojovali statečně, Devil rozrážel jejich řady svým mečem jako jablka, štíty pro něj nebyly problém. V tu chvíli, kdy se zdálo, že postupují, přišla další vlna, pak další a za ní další, uvědomil si to. Nemůžou vyhrát, ohlédl se po bojišti, mnoho jeho bratrů leželo padlých, Gyllen bojoval se samotným Thorixem, Ischak se z posledních sil oháněl mečem. Je to tu, ale víc již nevnímal. Rytíř Beerman mu přeťal štít ve dví, Devil padl omráčen k zemi, Beerman se nepráhl, Devil z posledních sil bodl do jeho hrudi, ale Rytír to dokončil, zabodl meč do břicha a několikrát ho otočil. Devil ležel bezvládně na zemi, všechno mu došlo, onen jezdec, chyby, utrpení. O chvíli později byly slyšet i ty hlasité rohy...Vykoupení…