Šíp daleko přeletěl skřety a zabodl se do země, ta ihned začala doutnat a vznítila se, oheň projel šiky skřetů, ti začali ihned hořet a utíkat zmateně do stran. "Přestaňte pálit!" Poručil Hollowman. "Ať se smaží, šetřete šípy na další!" Celé bitevní pole zahalil smrad a šedý opar. Hollowman toho využil a zavolal si Gyllena. "Vezmi všechny jezdce, využij dýmu a objeď pole, na můj signál, ne dřív jim vpadni do boku!" Tak se stalo, Gyllen následován jezdci opustili Hollowmana a vyčkávali na smluvený signál. Nad bojištěm pomalu doznívaly poslední strašlivé výkřiky, kouř a dým rozfoukal vítr, v tu chvíli se všem naskytla hrozná podívaná. Kolem tří tisíc těl skřetů leželo bezvládně na spálené půdě. Většina z nich uhořela, jiní byli probodáni přesnými střelami Chaozských lukostřelců. Skřeti začali vydávat křiky a kňučení na projev nenávisti. Jakmile shledali, že oheň jim již nic neudělá vyslali další třetinu svých sil proti Hollowmanovi. Ti už našlapovali daleko opatrněji, avšak stále drželi své šiky. "Hollowman opět vydal pokyn k palbě. Skřetí šiky projížděl šíp za šípem. Když už byli kolem sto metrů od vojáků, vydal Hollowman další rozkaz: "Mečé!Taste meče! Kupředu" V tu chvíli vyběhli všichni vstříc skřetům za doprovodu velkého křiku. Obě armády se srazily, začala krvavá řež, Hollowman a jeho věrní bojovali statečně, pravé křídlo vedl Merc, hnán pomstou za smrt svého otce, srážel hlavy skřetů a směle postupoval dál. Naopak levé bojovalo hrdě, ale skřeti prorazili. Hollowman se nevzdával, pokračoval v postupu i za ztrátu pravého křídla. Skřetí náčelníci stojící na výčnělku pokynuli a vyslali zbytek svých sil vstříc bitevní vřavě. Tentokrát již nedrželi žádné řady, jen co nejrychleji utíkali na pomoc. Hollowman, když zahlédl přibíhající skřety pokynul na Goofa, ten pochopil, vytáhl svůj roh a zatroubil. Zprava i zleva se Gyllenovi jezdci vrhli na neuspořádané skřetí posily. Jezdci jednou jízdou eliminovali na tři stovky nepřátel. Najížděli na ně stále dokola, Merc a Hollowman získali čas a se svými vojáky porazili druhý voj skřetů. Poslední skřety zaháněl Gyllen, avšak žádného neušetřil. Do jednoho byli pobiti. Chaos slavil další vítězství. "Naše padlé ihned pohřběte!" Rozkázal Goofovému oddílu, ten začal ihned kopat hroby. Gyllen dostal za úkol vzít jezdce a dojet na pobřeží a zničit ty údajné skřetí přístavy. Ke vší smůle, žádné nenašel, jen malou pevnost, kde vedlo několik tunelů do země. Proto otočil koně a jel zpátky. Skřeti byli pobiti, v Yewských horách zavládl na nějakou dobu opět mír...

Druhý den Gyllen dojel k táboru vybudovaného pro utahané, odpočívající vojáky. "Hollowmane, vrátím se s jezdci do Yewu, jsou skoro bezbranní, většina mužů jela se mnou." Prosil Gyllen, Hollowman přikývl a dovolil návrat. Zdrželi se v táboře malou chvíli, doplnili zásoby a opět vyrazili. Jaké bylo překvapení pro stále unavené vojáky, když spatřili před hradbami na pět set žoldáků, sloužícím podle vlajek Nekromantům. Gyllen nezaváhal ani na chvilku: "Merci, vem si Hollowmanovy elitní strážce a napadni je z druhé strany, já povedu zbytek přímo." Merc ihned pobídl koně a následován sto jezdci zmizel v lese. Gyllen se svými zbylými třemi sty jezdci utvořil formace, vytasil meč a zvolal: "Ne za Lorda, ne za Velmistra, ne za Chaos, ale za naše domovy! Na ně!" Jezdci vyjeli vstříc žoldákům, kteří zrovna beranidlem rozbíjeli hlavní bránu, obránci se drželi statečně, ale nebýt Gyllena padli by. "Vojáku, co to sem jede z protějšího kopce?" Ten se podíval, zblednul a odpověděl: "Můj pane, podle vlajek jezdci náleží Yewu!" "Cože! Oni mají jezdce, bylo mi řečeno, že je to obchodní město a ne pevnost! Kopí, seřaďte se, kopiníci do první řady!" Žoldáci se stáhli tak dvě stě metrů od města, utvořili kruh, ze všech stran krytý vlastními štíty a čouhajícími kopími. "Můj pane!" Křičel jeden z jezdců na Gylla, to neprorazíme!" Ten se jen otočil, usmál a dodal: "Vy možná ne, já ano!" Vzápětí zrychlil a prudce narazil na několik kopí a štítu, povalil mnoho vojáků, tím ostatní jezdci vnikali dál a dál. Nekromanté proti jezdcům měli početní převahu, avšak Gyllenovi jezdci prošli již tolika útrapami, že nebyl problém vrhnout se proti přesile. Gyllenův kůň se svalil na zem s probodnutou hrudí, on sám seskočil o něco dříve a začal bojovat bez koně. Po chvíli měl pod sebou již několik mrtvol, ale Nekromanté pořád a pořád bojovali, náhle byl sražen kopím k zemi, další dva na něj skočili, prvního probodl do břicha, ihned vytáhl nuž a prořízl dalšímu hrdlo, krev mu zalila helmu, nic neviděl jen ze země máchal zmateně mečem, již čekal to nejhorší, avšak svist šípu a žoldák chystající se probodnout Gylla padl s prostřelenou hlavou. Gyll otřel krev z očí a rozhlédl se po bojišti, i po příjezdu Merce byl stav nerozhodný. Každý bojoval udatně, ve chvíli, kdy se zdálo, že Nekromanté ustupují, přiběhlo několik dalších posil z jejich nedalekého tábora. Měli s sebou ohromné kuše, každá rána provrtala plátové brnění a ihned usmrtila jezdce. Gyllen bojoval po boku Merce, ten ale dostal zásah do hrudi a skácel se z koně. Gyllen k němu doběhl, zlomil šipku a koukal po zranění. Mezitím se otevřela brána do města a vyběhli zbylí obránci do nedaleké bitvy. Černá postava ,velitel, křikl na své vojáky: "Přibíhají další! Bojujte za smrt! Temnota vám to nezapomene, shodil jednoho jezdce, probodl a nasedl na koně. Když ujížděl z bitvy, upoutal na sebe pozornost lučištníků, avšak žádný poprvé nestačil tempu, kterým ujížděl...Bitva pomalu utichla, žoldáci byli pobiti, odnášeli se zranění, jen Gyllen stále klečel nad Mercem: "No tak, takový velký válečník, nemůže skončit tady a teď!" Prohlídl ránu a všiml si, že střela nezajela vůbec hluboko, usmál se a pravil na Merce: "Nic ti není simulante! Takhle mě strefí v každé bitvě a hned nespadnu k zemi. Pomohl mu vstát a pomalu odešli. Gyllen se vrátil, prohledat padlé žoldáky, zda nějací nežijí, v tom spatřil v dálce několik jezdců a vozů...."Že by další Nekromanté?" Pronesl Maximus. "Oh. Co my víme, snad jich bude dost pro všechny."