Další pokračovaní Ischakova příběhu.
Mezitím v nedalekém městě Yewském se stalo také cosi co stojí za zmínku.
Od zdejšího potoka utíkaly dvě ženy. Vtrhly do zdejší hospody se strachem v očích. Třásly zkrvaveným oblečením až krev cákala všude do okolí. Všichni zbystřili. "Co se stalo?" Volali všichni. U jednoho stolu seděli naši staří přátelé. Gyllienstirne, Maximus a Silmaril. Gyllen se zvedl od stolu a promluvil: "Copak se vám stalo naše ženy?" Vystrašené ze sebe vyhrkli ještě pár posledních slov než omdlela první a po chvíli druhá: "Bůh nás ztrestal! Voda v našem potoce se proměnila na krev!" V tu chvíli se celá hospoda zvedla od pití a jídla, všichni utíkali k nedalekému potůčku, který protéká z planin v horách, dále se dlouze klikatí a odvádí všechnu vodu z hor sem do údolí. Gyllen přistoupil k vodě, ponořil dva prsty a položil je na jazyk. Odplivl stranou a pronesl: "Skřetí! Fuj!" Silmaril klidně odvětil: "Aspoň vidíte, žádná pohroma, ale zdá se, že v horách protekla nedávno krev, obránci mají určitě problémy!" Obyvatelé stáli mlčky kolem třech bývalých Chaosáků. "Pánové, sbalte se! Ihned vyrážíme!" Klidně domluvil Gyllen, ostatní dva přikývli. Najednou se z davu ozvalo: "Jedu s vámi!" "Jsem připraven!" Silmaril se pootočil: "Ještě někdo pojede bránit naše domovy? Na dvě stě lidí se přihlásilo, byli to sedláci a nádeníci, avšak již kolikrát bránili Yew před bandity, proto bojovat uměli. "Naše městská posádka nemůže opustit město, ale naše zbrojírna je vám otevřená! Za dvě hodiny čekalo na náměstí dvě stě jezdců, s Gyllenem v čele vyjeli urychleně do hor, pod zástavou města Yewského. Za necelé tři hodiny dorazili k průsmyku a dále pokračovali k palisádě. Právě v době kdy Hollowmanova posílená armáda pochodovala vstříc skřetí hrozbě. "Můj pane, z průsmyku vyjela právě skupina jezdců!" Hollowman přikázal zastavit, obrátil koně a vyčkával na příjezd jezdců. "Pane Goofe, co to je za jezdce?" Goof přimhouřil oči, zaostřil a spatřil yewskou zástavu. "Jsou to jezdci z města Yewského! "Výborně! Každá ruka se nám hodí, kolik jich muže tak být?" Goof zapřemýšlel a odvětil: "Kolem dvou set." Jezdci dojeli k vojsku, utvořili několik řad, Gyllen seskočil z koně a došel k Hollowmanovi, poklekl a začal: "Vítej! Spatřil jsem znamení ve vodě, přišli jsme na pomoc proti skřetům. Potřebuješ nás?" Hollowman si sundal helmu, prohrábl vlasy a spustil: "Jste srdečně vítáni! Potřebujeme mnoho válečníků proti těm zrůdám! Připojte se k našim jezdcům, budeš jim velet, ty a tví muži spadáte teď plně pod velení Chaosu! Jedem!" Pokynul Hollowman a opět se vydali. Projeli přes bojiště, kde ještě dohořívaly hromady skřetích těl. Bojiště bylo spálené, rudé, nic již nepřipomínalo tehdejší ráj, kterým protékal křišťálový potok. Po cestě potkali jen několik skřetů, avšak žádný neunikl přesné mušce zkušených lukostřelců. Skřeti se začali mobilizovat až na pláních za soutěskou vedoucí k moři. "Stát!" Promluvil Hollowman, ostatní ho následovali. Goof seskočil z koně, v ruce držel vlajku, šel několik kroků, zabodl ji prudce do země, když se otáčel pro návrat, zabočila se mu noha a zakopl, tvář měl celou pokrytou hlínou a něčím černým. Vojáci se rozesmáli, pochvíli ho šli zvednout, vyplivl a ihned šel za Hollowmanem. "Můj pane!" Ten místo obvyklého úsměvu jen pohrdavým tónem pronesl: "Zvedni se, děláš nám ostudu!" "Ppane!" "Dělej!" Goof již nahněvaně vykřikl: "Tyto pole jsou pokryty tou hořlavou kapalinou! Jak hoří když se zapálí!" "Cože? Je to tu divně cítit, máš pravdu, tehdy u Njulemu, tryskalo to přímo ze země! Něco mě napadlo, upálíme ty bestie! Dejte rozkaz k utvoření formací! Ať se drží dál od černé vody!" Lučištníci vytvořili trojřad, pěší za ně a nakonec jízda. Skřeti se shlukovali, bylo jich kolem osmi tisíc, země se otřásala při jejich pochodu. Chaosáčtí vojáci čelili hrdě, žádný strach jen odhodlání. Nevěděli o Hollowmanovu plánu, za chvíli to začalo, skřetí rohy zahřměli a třetina skřetích sil se dala pomalu do pochodu. Pochodovali pomalu, vypadali strašně, Chaos stále bez hnutí držel pozice. Hollowman přikázal lučištníkům připravit se, mávl rukou a ohromné mračno šípů vyletělo a zasypalo skřety, ti stále hrdě pochodovali. Další a další salvy zasypávaly skřety a ukončovaly jejich životy. Skřeti byly tak sto metrů od jejich pozic, když roztrhli řadu a rozeběhli se proti lučištníkům. "Držte pozice!" Znělo od velitelů. V tom Hollowman napnul a vystřelil…
Pokračování příště.