 |
 |
||
|
|
|||
 |
 |
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |
 Ischakova série - Zlomený šíp I.Vydáno dne 13. 05. 2005 (2430 přečtení) Nejen Řád byl a je trnem v oku naší Svobodě. Každý den nasazují své životy bratři ve zbrani proti nájezdům krvežíznivých skřetů. Nelítostná stvoření, která neznají slitování jen bolest. Kdysi tak mocná a vyvinutá kultura, to co zní zbylo rozsévá už jen utrpení a zkázu. Po smrti Kaila, který padl hrdinskou smrtí při obraně průsmyku vedoucího k Yewu, neměl kdo vést jednotky proti skřetům, orkům, říkejme tomu jak chceme, prostě ohavným zrůdám. Hollowman, jeden z nejzručnějších lukostřelců Chaosu, statný to mladík věrně sloužící Velmistru Ironfistovi, prokázal již nesčetněkrát svou odvahu. Byl mu přiznán čestný titul Gardy Chaosu za obranu ve dnech, kdy padla vláda Řádu a stráže, věrní služebníci královny, utekly do hor ve snaze zachránit co nejvíce svého majetku. Mnoho obyvatel země zaplatilo krutou daň za takovéto porušení přísahy. Ironfist vyslal vstříc skřetům a vrahům, drancujícím okolí, své nejlepší muže. Hollowman bránil města po několik celých týdnů, než byl nastolen pořádek. Po čase si založil rodinu, od Velmistra dostal půdu a se svými potomky se o ní v zaslouženém odpočinku staral, do té doby, kam nás zavede můj příběh, kde dostal jeden z jeho posledních úkolu... "Přinášíme dvě zprávy." Hollowman se přestal usmívat a poprosil svou manželku, aby odešla. "Nu, mluvte!" Vojáci si prohodili mezi sebou pohledy a jeden z nich v zápětí začal mluvit: "Váš dlouholetý přítel a spolubojovník Kaile padl v bitvě se skřety. Jeho oddíly bojovaly statečně, ale přeci jen podlehly mohutné přesile.“ Místnost v zápětí utichla. Hollowman nedal najevo žádné city, ale to co cítil, by nevyjádřila žádná slova. "Ta druhá zpráva, ať to mám za sebou?" Začal mluvit doposud mlčící voják: "Náš pán vás volá do boje, jste sice vázán přísahou, ale mám vyřídit, že pokud odmítnete nic se nestane!" "Dost!" vykřikl Hollowman a převrátil stůl s pitím. "Zítra klidně vyrážím splnit přísahu se kterou jsem vázán sloužit našemu všemocnému Velmistrovi. Jen konstatuji, že jsem na zaslouženém odpočinku, proto se ještě zeptám, proti komu mám bojovat a kde? Mám rodinu, nerad bych, aby vyrůstala bez otce." "Můj pane, budete bránit Yewký průsmyk a okolí před nájezdy skretů!" Hollowman se rozesmál. "Vy mě potřebujete jen proti těm krysám? To už nemáte proti komu bojovat? Děláte si srandu? Máte málo Orderů a jiné havěti? Jak ale Ironfist chce, ubytujte se u nás, zítra vyrážíme, jen to oznámím svoji ženě. Budete mít pokoje v druhém patře pro hosty, kdyby jste cokoliv potřebovali, služebná vám je plně k dispozici. Mohu znát ještě vaše ctěná jména?" "Já jsem Lord Dernhelm," pronesl nejstarší z cizinců. Byl to opravdu velmi vysoký muž, mohlo mu být tak okolo čtyřiceti. "Po mé pravici," pokračoval, "Po mé pravici vidíte nebojácného válečníka Chaosu Goofa a po mé levici je můj drahocenný syn Merc. Ten, který jak doufám zaujme mé místo po mém odchodu z našeho bratrstva," pronesl pyšně a pohlédl na něj. "Marto!" křikl na procházející služebnou Hollowman, "Ubytujte prosím naše velectěné hosty v pokojích pro hosty. Kdo jsou už víte, tak je nezahlcujte zbytečnými otázkami!" Pousmál se, pokývl hlavou na rozloučenou a odešel spolu se ženou spát. Moc nenaspal, dlouho řešil se svou ženou co se bude dít jestli se vůbec vrátí, avšak nakonec přísahal v brzký návrat. Na druhý den ráno poručil svým synům, aby připravili vše potřebné pro dlouhou jízdu. Sám se odebral na půdu pro svou dávnou zbroj. Byl to tradiční železný komplet of Invulernability, meč ukovaný ze starého kovu bantitantu ve Svaté výhni na samotném konci pekla. Mnoho mužů padlo než se oddíly pekelných elfů vzdaly a prozradily, kde se ona výheň skrývá. Poté sám Hollowman zkul tento meč. Avšak co více, v truhle ležel luk, ne ledajaký ale starodávný temně červený luk of Vanquishing of Flamestrike. Tento luk mohl ovládat jen zdatný, nejzdatnější mistr svého oboru. Každý kdo pocítil zásah tímto lukem na místě shořel v plameni posvátného Ohně. Dál již měl bantitanovou kudlu, stejně tak jediného druhu. Kdysi patřící velkému vrahovi. Hollowman očistil zaprášenou zbroj, oblékl se a takto vyzbrojen vyšel na dvůr. "Otče,“ vykřikl, „Mohu jít s tebou? Prosím! Jsem již dost starý, abych pozvedl meč proti nepříteli. Řekni a ihned se připravím!"Hollowman se zastavil, pohladil koně a smutně pronesl: "Moji synové nejsou a nikdy nebudou válečníci, vy jste pokračovatelé rodu! Hlídejte vaši matku a naše polnosti. Brzy se vrátím a pak uvidíme." Syn přikývl a šel pro matku a vojáky do domu. První vyšel Dernhelm, pak Merc s Goofem a nakonec Hollowmanova žena. Jakmile Dernhelm pohlédl na výzbroj, kterou si Hollowman připravil, povzdechl údivem, následován zbylými dvěma druhyi. "Můj pane! Není to zbytečné? Aby jste o to v bitvě nepřišel!" pronesl ustaraně Goof. Hollowman se jen s úsměvem na něj podíval a vzal do ruky svůj luk. "Víš milý Goofe, pokud přijdu o mé věci, nebudu je již zajisté nikdy více potřebovat! Aspoň bude mít nepřítel co vyprávět vnoučatům! K mé výzbroji ještě tolik." Napnul tětivu a vypustil šíp do stromu, ten ihned vzplál a v zápětí vyhořel až k základům. "Stačí?" Vojáci s úžasem jen koukali na luk a na doutnající část zbylého stromu. "Nedám se bez boje." Hollowman ještě políbil ženu a své milované syny a vyjeli. Jeli vcelku volným tempem, cesta byla klidná, žádní bandité, či Řád, jen oni čtyři. Po několika dnech konečně dojeli k lesům Yewským. "Jak ještě dlouho pojedeme?" otázal se tiše Hollowman. "Už mě unavuje jízda touto nehostinnou krajinou." "Můj pán se nemusí strachovat, vidíte ty tmavé skály před námi? Ty oddělují náš svět od světa těch hrozných skřetů. Mezi nimi vede jen jedna cesta, malý průsmyk. Zde máme část palisádové hradby a jednu z pevností. Na straně průsmyku směrem ke skřetům máme další palisádu a obranné věže. Tam se odehrává většina bojů. Kdyby skřeti prorazili, může je zastavit už jen tato pevnost, dál již je nic nezastaví." Hollowman krátce zapřemýšlel nad Dernhelmovými slovy a položil další dotaz: "Kolik máme k dispozici mužů?" Goof ihned odvětil: "Při našem odjezdu hlásili velitelé něco přes dva tisíce pět set mužů, jezdců máme již jen něco kolem dvou set. Většina padla v boji s Kailem. Skřeti byli opět zahnáni, ale přichází pořád další a další. Osobně si myslím, že připlouvají z moře. Není možné, aby na tak malém území žilo tolik takových tvorů. Naše výzvědné lodě, které byly vyslány na průzkum se již nikdy nevrátili." "Zajímavé! Velice zajímavé! Po našem příjezdu svolejte ihned vojáky, chci je všechny vidět." "Ano, můj pane!" Tak skupinka pokračovala až před soutěsku k druhé palisádě. Zde Hollowman shlédl sílu obrany, poté ihned otočili koně a vyjeli do pevnosti kolem které již projížděli při první cestě. Byla to mohutná kamenná stavba, obehnána dvěmi mohutnými zdmi. Stála na menším kopci. Takto vybudovaná, již Řádem, plnila výbornou strategickou funkci. Chaos podnikl několik útoků vstříc jejím zdem, avšak všechny marně. Posádka se vzdala krátce po kapitulaci samotné královny Patricie. Nyní pevnost ovládali Chaosáčtí vojáci donedávna pod vedením Lorda Kaila. Činy Hollowmana vskutku předcházely. Na hradě se jeho příchod slavil celou noc. Víno teklo proudem, mužstvo získalo zpět morálku, o kterou přišli při smrti Kaila. Nejhorší pro mužstvo bylo i to, že jeho tělo mělo useklou hlavu. Velkou potupu uštědřili tím, že vláčeli jeho mrtvé tělo po celém bitevním poli. "Svolejte je všechny sem, promluvím k nim." Všichni do jednoho se shromáždili kolem pevnosti, utvořili oddíly a čekali na proslov nového vůdce. "Ticho! Utište se, prosím!" Ihned každý šum utichl, všichni netrpělivě vyčkávali, co se bude dít. "Jsem potěšen, všichni do jednoho co jste tu, jste připraveni ukázat skřetům, že my se nevzdáme! Ukážeme jim kam patří! Já zvolím jinou taktiku než můj nejdražší přítel, který zde našel jen smrt! Nebudeme zde vyčkávat na smrt! My ji vyjedeme vstříc, udeříme naši silou až k moři a odhalíme jejich tajemství! Svoboda! Chaos!" Ihned se ozvaly souhlasy, bušení do štítu. Hollowman si je získal. "Nechám zde jen nejnutnější osádku. Zítra se vypravíme k druhé palisádě, vyčkáme na skřetí útok a podnikneme ihned rázný protiútok! To je vše nechť vás Chaos provází!" Pres noc se každý připravil, sbalil to nejnutnější a pokoušel spát pro načerpání sil. Na druhý den se dva tisíce mužů odebralo k druhé palisádě. Hollowman nikam nespěchal, mnohokrát přikázal zastavit, pro načerpání sil. Muži z toho poznali, co je v následujících dnech ceká. Zahnat a pobít všechny skřety, do jednoho. Bylo to velice odvážné řešení, ale Ironfist vložil veškerou důvěru v Hollowmanovy rozkazy a přislíbil i více mužů. "Připravte tábor, můj plán nevyjde do té doby, než se skřeti osmělí a podniknou další krvavou výpravu. Na palisádu jen ti, kteří tam stráží. Skřeti nesmějí znejistět. Jakoby tu nejsme, vyřiďte to všem Goofe a Merci!" Skřeti dlouho s útokem otáleli, avšak hlad po krvi je hnal za nedlouho kupředu. Skřetí velitel shromáždil k útoku na tři tisíce svých hrdlořezů, naplánoval celý útok brzy z rána. Výzbroj skřetu byla oproti obráncům velice chabá. Hlavní část, která kryla hruď sice byla ze železa, ale ostatní části již pouze z kůže. Každý skřet byl dále vybaven kopím, nebo krátkým mečem. Štít nosívali na zádech, spolu s šípy a kuší . Jejich taktika byla vždy stejná, smělý čelní útok, narozdíl od lidí. Každý v plátové zbroji, meč a štít ze dřeva. Hollowman si z těch nejlepší vytvořil osobní strážce, jejich počet byl sto mužů. Měli k dispozici každý koně a užívali větší autority než jiní vojáci. "Můj pane, zvědi spatřili skřety, mnoho skřetů! Vede je ten samý skřet co zabil Lorda Kaila." Hollowman zbystřil. "Obávám se, že je jich příliš mnoho, několik tisíc." "Za jak dlouho tu tak budou?" Voják pokračoval: "Dva dny, možná tři. Nikam nespěchají, pálí vše co jim přijde do cesty pod rukou. "Velmistr mi přislíbil další muže, nějaké zprávy kdy tu budou oni?" "Obávám se, že nestihnou přijet včas. Myslím tak za tři až čtyři dny." "Cože? Sakra! Upozorněte mužstvo, nechť se připraví na rozhodující bitvu!" Voják srazil nohy a odešel. Hollowman ještě chvíli přemýšlel, ale pak se rychle odebral na palisádu. Stráže byly na svých místech, ohně hořely a umožňovaly tak velmi velký rozhled po planině. Vlajky plápolaly v silném větru a svit měsíce tiše dopadal na zbroje všech vojáku. Nic nenaznačovalo jaká hrůzná událost má brzy přijít. ( Celý článek | Autor: Sarakirn | Počet komentářů: 160 | Přidat komentář |   | Zdroj: Ischak ) |
||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|
|||
|
|