,,Kde jen můžou být? Měli tu být už před hodinou. Cypriane co ty si myslíš o počínání našich spojenců, poslů bohyně Rathmy?“ Tázal se Lycianus svého starého přítele. „Každý den tu potkávám spousty lidí. Každý kdo chce poznat základy našeho umění je potenciální bojovník. Však již během krátkého výcviku lze poznat zda bude jedinec nekromantem průměrným, či slabým. Myslím, že s čistým svědomím o sobě mohu tvrdit, že jsem schopen vycítit temný potenciál člověka během relativně krátké chvíle. Ti bojovníci..jak znělo to jméno?“ „Agony mistře.“ Doplnil Lycianus zapomětlivého starce. „Tedy Agony…viděl jsem je na vlastní oči pouze jednou, ale cítil jsem něco velice zvláštního. Jakoby už ani nebyli lidé. Jejich duševní energie je nepředstavitelná. V životě jsem se s tak podivuhodným úkazem nesetkal.“

Dusot kopyt rozléhající se po prostorách podzemního města windu upoutal Lycianovu pozornost. Pomalu došel před Cyprianův dům a rozhlédl se. Kupodivu venku bylo liduprázdno. Ony zvuky kopyt utichly a podzemím zavál nezvykle studený vítr. Udivený Lycianus vytasil dýku, zaujal obranný postoj a zvolal: „SMRT!!“ Zpoza domu naproti se ozvalo: „JIM!!“ Lycianus se uklidnil a dýku schoval zpět do pochvy. Mezitím se k němu již blížili 2 postavy. Na dálku bylo zřetelné, že se jedná o muže a ženu. „Buďte pozdraveni. Již delší dobu jste očekáváni, leč neotálejme. Následujte mne.

„Cypriane dovol, abych ti představil vůdce našich spojenců. Princezna Mantra a její společník Hornet Reaper.“ Cyprian se jí dlouze zadíval do očí. „Neuvěřitelné. Tolik zloby a nenávisti v jedné lidské duši. Prozraď mi paní kdo vlastně jste?“ „ Byli jsme stvořeni bohyní Rathmou ku pomoci temným silám na tomto světě. Získali jsme schopnosti nejlepších bojovníků v historii a poháněni jejich nenávistí a zlobou válčíme pod vlajkou nekromantů.“ Odpověděla klidně Mantra Cyprianovi. Lycianus se mezitím vzdálil k oknu a pozoroval okolní dění, neboť vše co bylo řečeno již dávno věděl. „Co požadujete za toto spojenectví ?“ Pokračoval Cyprian. „Je nám ctí bojovat za věc temného kultu a z válečné kořisti máme dost. Ničeho jiného nežádáme.“ „ Ou..máme společnost děti“ Prohlásil Lycianus. „Šest jezdců…Vypadá to na chaos.“ „ Pro zatracení duší!!!“ Zvolal nešťastně Cyprian, když uzřel kterak se jeho přátelé připravují k boji. „ Ať vás ani nenapadne prolévat krev v tomto domě!! Každý sem může přijít učit se základům našeho umění. Chaos nevyjímaje! Lyciane odveď naše přátele zadním vchodem, já zdržím ty lidi venku. Lycianus stisknul Cypriánovi ruku na rozloučenou a odebral se k zadnímu vchodu za Mantrou a Hornetem. „Lyciane! Chceš znát ještě můj názor?“ „ Jistě. Přikývl Lycianus, již značne znervózněn blížícími se kroky chaosmanů. „ Byl by blázen kdo by odmítl pomoc bohyně temnot. Smrt s tebou bratře.“ Pravil mistr Cyprián a zmizel za dveřmi svého domu.