V předchozím díle skupinka mnichů dostihla Kuntu, který probudil zlo. Chystají se varovat království před nebezpečím a vrátit poklad do královské pokladnice. Na zkrácení dlouhé cesty se rozhodli vyprávět příbehy a Svatopluk zrovna chtěl povědět ten jeho...

"...jmenuji se Svatopluk. Toho času známý bard a ochránce ctností. Doprovázel jsem dobrodruhy na jejich cestě při navrácení rozvnováhy a později jsem se jedním z nich sám stal. O našich hrdinských činech se jistě dozvíte od kronikářů. Rád vám ale povím, o čem kronikáři nepíšou."

Jako každé úterý jsem hrál v Trinsické hospodě k večerní zábavě. Sdružení orderů tu právě slavilo velikou událost. Anakinovi se narodili syn a dcera. Byli tu i známé tváře tehdejšího království. Dlouho se slavilo a pilo. Ten večer si vybavuji velmi dobře. Tenkrát mi praskly tři struny, tak jsem to dohrál na zbylé dvě. Celkem úsměvné, že si toho nikdo nevšiml.
Svatopluk se napil a pokračoval: "Když došla řeč na politiku a vzduchem létaly židle, většinou jsem si vzal drobné z klobouku, rum a vyplížil jsem se zadními dveřmi. Tentokrát to ale bylo jinak. Karotka Rudykopalson byl celý rozjařený, očička mu svítila a na tváři měl nebývalý úsměv. Povídám mu, jestli už zase snědl tu houbovou polívku od Kaile. A on že ne, že tohle musím vidět."
" Venku před hospodou byla Trinsická stráž a chechtali se, až se za břicho popadali. Jakýsi poutník totiž klopýtl a zapadl hlavou rovnou do koňského zadku. Kůň se lekl, zatáhl svaly a cizinci už nebylo úniku. Opravdu nevšední pohled všedního večera. Po chvíli se nám ho oželilo a pomohli jsme mu ven. V tu chvíli už všichni leželi smíchy na zemi. Muž vypadal velmi zahanbeně. Poklepal si na kapsy a zjevně mu něco chybělo - někdo ho okradl. Děvčata z nedalekého nevěstince se šklebila a jemu nezbylo než se sklopenou hlavou odejít. Při odchodu na něj ještě někdo zařehtal a to už byl vrchol. Muž se otočil a zamumlal cosi o karmě, a jak se nám všechno vrátí."

" Ráno bylo celé město na nohou. Lidé si našeptávali nejrůznější věci, ale jedno bylo zjevné. Anakinovi novorození byli nezvěstní. Nad kolébkou byl vyrytý jakýsi znak, který vše vysvětloval - byl to znak jing jang. Ale nebylo to nic platné. Nikdo už ty děti nespatřil a po muži se slehla zem. Jediné, co mi utkvělo v paměti je, že se onen neznámý představoval pod jménem Kobayashi."
Sepsal Lukasso,
( Celý článek | Autor: Lukasso |
Počet komentářů: 8 |
Přidat komentář |

)