 |
|
 |
|
|
30.04.2011: Již zítra nové číslo! Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!
01.02.2009: Nová redakceDnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.
04.09.2006: ÚpravyProběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.
|
|
|
 |
|
 |
|
|
|
|
|
<<
Únor
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | 1 |
2 |
3 |
| 4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
| 11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
| 18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
| 25 |
26 |
27 |
28 |
| | |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Příběh pátý - Staří známí
Vydáno dne 01. 11. 2014 (665 přečtení)
Další pokračování příběhu, jehož tvůrcem je člen řádu- samotný Velmistr Echiah.
Je tomu již více jak rok, kdy jsem se štasten mohl účastnit veselky Felixe a Liony z Trinsicu. A jelikož dnes nebylo tolik práce a městečko Britain se zdálo poklidné napadlo mě, že bych mohl tyto dvě hrdličky navštívit a podívat se jak se jim daří.
Vidal jsem se tedy po známe cestě ke kovárně, kde nyní oba dva spolu žijí. Několikrát jsem zabušil na dveře a vyčkával. Otevřel mi Felix a okamžitě mě objal. Jeho stisk paží by se dal přirovnat k obětí medvěda. Byl však radostný a upřímný. Felix neváhal ani vteřinu a okamžitě mě pozval dál. Liona nebyla doma, avšak po celém domě šla vidět péče a starost milující ženy. Čisto, poklizeno, útulno.
Felix mi nabídl čerstvě pečené buchty. Jejich vůně byla ohromující a co vám budu povídat, zmizela ve mě skoro půlka pekáče. Dali jsme se do řeči, a ani jeden z nás nezpozoroval, že slunečné azurové nebe vystřídal měsíc a obloha plná hvězd. Bylo na čase odejít. Poděkoval jsem za pohoštění a tentokráte se raději rozloučil stiskem ruky. Felix též poděkoval a cosi mi zastrčil do kapsy u sedla." Až doma se na to podívej" pravil. Po té s úsměvem a šibalským výrazem ve tváři za sebou zavřel dveře.
Byl už večer a má návštěva se trošičku protáhla, avšak neodkladné povinnosti mi nedali klidu a tak jsem chvátal do pevnosti vyřídit cosi neodkladného.
Přepisování svitků je opravdu nudná záležitost, když tu nejednou jsem si vzpomněl na baliček od Felixe. Seběhl jsem po schodech do konírny a s čímsi zabaleným do staré kůže opět vyběhl do hlavního sálu. Usedl jsem, a dal se do rozbalovaní. No to co jsem spatřil bych opravdu nečekal. Písařovic sbírka hádanek. Ten lišák mi jí dal, abych si teď lámal hlavu.
Rázem jsem na vše zapomněl a dal se do luštění obsahu knihy. Avšak pohořel jsem již na první hádance. Stále jsem si jí četl dokola, ale pokaždé mě napadali větší a větší hlouposti. V duchu jsem se zapřísahal, že na to přijdu ad to stojí co to stojí, ale sám bohužel na tento cíl nestačím. A pak mě to napadlo "No ano" vykřikl jsem, a rozběhl se ke svému koni a jel do redakce Zemského Trubače.
Bylo brzy k ránu a dveře redakce byli zamčené, proto jsem na kus pergamenu napsal vzkaz redaktorům, že částkou třicet tisíc zlatých obdaruji jednoho z vás, který mi na vzkazník napíše odpověď na toto:
Doteky rtů příjemné, sladké znám
Však rty nemám, tak sám nelíbám
Doteky rukou, stisk i pohlazení
Znám je - však necítím, a tak to pro mne není
Jsem společníkem, jak se sluší Sic neživý, leč s křehkou duší
Copyright Echiah.
( Celý článek | Autor: Buldozer |
Počet komentářů: 5 |
Přidat komentář |
  )
|
|
|
|
|
|
|
