Zemský Trubač
  Dnešní datum: 22. 02. 2018  • Hlavní stránka  • Seznam rubrik  • Kelevar.cz  • Fórum    

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


Hlavní stránka
Seznam rubrik
Ke stažení
Odkazy
Ankety
Hádanky
Nejčtenější články
Redakce

Personalizace
Rozšířené vyhledávání
Boží dar

Aktuality
Chaos
Guildy
Hádanky
Hrdinové
Informace
Interview
Kukátko
Literární koutek
Nekromanti
Orders
PK
Sportovní rubrika
Tiráž
Úvodník
Zprávy

30.04.2011: Již zítra nové číslo!
Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!

01.02.2009: Nová redakce
Dnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.

04.09.2006: Úpravy
Proběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.

<<  Únor  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28     

téma * Pomsta
Vydáno dne 01. 02. 2014 (564 přečtení)

Pomsta je sladká. Zapoměňte na starosti běžného života a ponořte se do nového příběhu. Třeba tu pointu nebudete čekat...




Pršelo.

Už ani nevěděl, kdy naposledy spal. Poslední dobou mu práce nakazovala být pořád ve střehu a připraven. Nikdy přesně nevěděl kdy a kde ho bude zapotřebí. Doma měl dvě malé děti a milující manželku. To byla jedna z posledních věcí co ho poslední týdny a měsíce držela na nohou. Někdo by mohl namítnou, že kočovný život si člověka nezvolí sám a tyto oběti k němu patří. Sám si nepamatoval, kdy se rozhodl takto žít. Většinou to takhle nebylo. Být pryč od rodiny déle než týden nebývalo běžné. Ale okolnosti tomu chtěli, že poslední dva měsíce nebyl doma. A to byla ta poslední kapka. Když ležel schoulený ve stínech na zemi, a za vytrvalého deště se snažil usnout už několikátou noc po sobě, něco se v něm zlomilo. Nemohl takhle dál. Rozhodl se. Vyděláno už mám dost, říkal si. Je na čase vynahradit svým nejbližším ty poslední měsíce a vlastně i roky, kdy jsem byl pořád na cestách a doma sem se nikdy příliš neohřál. A právě ten večer se rozhodl se vším seknout a vrátit se domů.

Pořád pršelo. Zrovna se snažil pomoci svému koni na zablácené cestě. No, možná je trochu troufalé tomu říkat cesta. Spíš to byla blátivá bažina, která v době sucha na titul "cesta" aspirovala. Jeho kůň byl celý od bláta a pohled do jeho očí jasně naznačoval, že už toho má taky dost. Náš rek vzal ze své brašny to, co kdysi bylo pláštěm a dopřál svému vraníkovi alespoň trochu hygieny. Při pohledu vpřed věděl, že asi zbytečně. Ale svého koně měl moc rád na to, aby ho tímto gestem aspoň nepovzbudil. Déšt sílil. Na horizontu se začali objevovat první blesky. V dálce se otevíral pohled na hluboký les. Nebyl si přesně jistý kde je. Trochu se obával, že by to mohl být Temný hvozd, ale rozhodl se pokračovat lesu v ústrety. I jeho kůň jakoby vycítil, že se blíží ta zdárná uleva v podobě neprostupných větví stromů a přidal do kroku. Už aby tam byly, řehtal si. V okamžiku, kdy přicházeli k prvním stromů, zuřila už nefalšovaná vichřice.

Ach, ta úleva. Jako kdyby přišli do jiného světa. Podívali se na sebe a okamžitě se skáceli k zemi. Ne, že by najednou byly v suchu. Nějaká ta kapka si přes ten hustý porost k nim cestu našla. Ale ten rozdíl byl vpravdě nebetyčný. Do lesa už nepronikali žádné paprsky. Usoudil, že je noc. Oční víčka našeho antagonisty vypověděla službu. Usnul. Vážený čtenář dobře ví, že když je člověk unavený a kvůli vnějším vlivům nedodržuje správné stravovací návyky, sny dokáží být velmi živé...

"Pojď ke mně."
Ten hlas odněkud znal.
"Tak pojď, neboj se".
Zastřený ženský hlas pokračoval ve vábení.
"Smrt čeká na každého. Neboj se, už na tebe čekáme...."

Probudilo ho odfrknutí jeho koně. Byl zpocený. Promnul si oči a zjistil, že jeho kůň na něco kouká. Pomalu se postavil a zakoukal se do tmy před sebou. Měl pocit, že vidí obrys postavy. Jelikož byl právě uprostřed ničeho, nemohl uvěřit svým očím. Znovu si je tedy promnul. Stín byl pryč. Zakroutil hlavou a rukou zašmátral směrem k jedné z brašen, které unavený kůň nesl na svém hřbetu. A v tom...

"Tak už pojď...."
Něco mu to zašeptalo do ucha. V pudu sebezáchovy zařval. Vyndal pochodeň. Vzplála jasným plamenem. Kolem něj byly akorát zlověstně vyhlížející stromy. Jeho kůň stál na místě a působil velmi nervózně. Namlouval si, že uklidňuje svého vraníka, ale když ho hladil, tak ukliďnoval hlavně sebe. Rozhodl se, že bude pokračovat dál do lesa. Pokud ho jeho orientační smysl neklamal, tak by měl dojít k vesnici, kterou míjel při svých cestách o několik dní dříve. Nebyl tam uvítán zrovna s největší pompou, ale vše bylo lepší jak současná situace. Po chvíli prodírání se hustým porostem se les začal měnit před očima. Stromy byly najednou mohutnější a rozestupy mezi nimi najednou umožňovali pohodlnou chůzi. Asi by mohl naskočit na hřbet svého povozu, ale rozhodl se šetřit síly svého jediného dopravního prostředku v této zapomenuté části světa.

Ty stíny. Zase měl pocit, že něco vidí. Teď už se třepal nejenom chladem. Měl strach. V hlavě si přehrával co se stalo a děje. Měl své teorie. Od těch méně šílených ve stylu: "Roste tu nějaká rostlina, která vylučuje halucinogeny a vše si jenom představuju" po další jako "Došel sem na staré pohřebiště a duchové zemřelých mě chtějí potrestat za mojí minulost". Jak sám čtenář pozná, tak realita dokáže být občas děsivější než nejhorší představy. Došel na vyvýšené místo. Měl pocit, že už by ho ten zpropadený les měl konečně propustit ze svých spárů. Vyhasla mu pochodeň. Ve chvatu začal hledat druhou. Měl pocit že slyší hlasy. Spadli mu sirky. Konečně je našel a pochodeň zapálil. A měl co dělat aby jí neupustil.

Kolem něj v kruhu stálo asi třicet postav v dlouhých kápích. Nebyl schopen dešifrovat barvu, ale bílá to rozhodně nebyla. Vzdálenost postav od něj byla tak dvacet metrů.
"Ten kůň ať netrpí"
Bok vraníka proťal šíp. Kůň vydal hrozný zvuk, který autor ani nechce čtenářům popisovat. Druhý šíp ho zbavil trápení. Náš poutník sledoval vyděšený pohled věrného koně, když mu druhý šíp proťal jeho levé oko a našel si cestu k mozku nebohého zvířete. Kůň se třepal v posmrtných křečích. Kolem našeho hrdiny se rozlila krev. Když už jsme byly u těch teorií, tak náš poutník si právě vytvořil novou.

"To se mi musí zdát, to není možné tohle...."
Právě v tu chvíli ucítil v boku otrávenou dýku. Pomalu se skácel k zemi. Tupý úder do jeho hlavy ho zase znovu uložil ke spánku.
Probral se z mrákot. Byl připoutaný ke stromu. Kolem něj bylo veselo. Hlasy přerývaně gratulovali jeden druhému. Celá oblast byla osvětlená pochodněmi. Podle vůně, která se k němu linula, si usmyslel, že se nedaleko peče prase. Tak trochu doufal, že to není jeho kůň. Vzrušené hlasy ztichly, když všichni poznali, že je vzhůru. Náš hrdina byl připravený na velkou bolest. Chtěl už zemřít. Nebyl však připravený na to, co následovalo. Uslyšel vzlykání. Byla to jeho žena. V potrhaných šatech jí dovedli před něj. V posledním záchvěvu lidskosti se na ní podíval a chtěl jí dodat odvahy. Ona mu však pohled neopětovala. Jenom dál vzlykala. Brzy poznal, že opodál stojí jeho děti. V tu chvíli se z davu opilecky ozvalo.

"Znásilním ti dobytek a rozeženu ženu".
Odpovědí mu bylo nechápavé mlčení ostatních, když konečně jeden z přihlížejících řekl:
"Ehm, Ludro, opačně, popletl si to"
Ludra si odfrkl a dál se věnoval svému nově naplněnému žejdlíku.
Znovu se ozval ženský hlas, který slýchal ve snech. Teď už však poznal, komu patřil. A začalo mu být vše jasné.
"Přátelé, sešli jsme se tu při této přílěžitosti abychom oslavili život a smrt. Příliš dlouho jsme se nechali terorizovat. Je potřeba jasně ukázat, že občané Kelevarští si to nenechají líbit. Za tohle se omlouvám, ale musí to vidět."
Zraky všech přítomných se obrátili na jeho děti které s děsem v očích pozorovaly, co se právě děje. Žena totiž při těch slovech došla k nebohé manželce našeho reka a před zraky našeho hrdiny a jeho dětí jí podřízla hrdlo. Zařval a začal vzlykat. Chtěl prosit, ale věděl, že by to k ničemu nebylo.
"Poprosím všechny aby se seřadili do řady"
Zase ten známý líbezný hlas, který tak dobře znal.
Za začátku to nebylo nijak hrozné. První k němu přistoupila zavalitá postava a plivla mu do obličeje. Ale stupňovalo se to. Další postava v kápi vytáhla dýku a ostřím mu projela po tvářích. Z obličeje se mu začala linout krev. Začal řvát. Další postava mu zabodla oštěp do slabin. Byl pořád při vědomí. Následovala další žena která plivnutím do tržných ran na obličeji neskončila. Z velkého pytle vyndala syčícího hada a hodila ho po nebožákovy. Had si začal pochutnávat na jeho očích. Po chvíli ho z něho sundali.
To pokračovalo nějakou dobu. Skoro nikdo už nezbýval.

Poslední k němu přistoupila organizátorka tohoto všeho. Naklonila se k němu. Její dýka se zabořila do jeho břicha. Cítil jak mu její ruka šátrá v břiše. Z břicha mu vyprskla střeva. Poslední slova před smrtí, která slyšel, patřila právě lady Northen.

"A to sis myslel, že ti to všechno bude procházet do nekonečna? Pomsta je sladká, Spathe."


[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
( Celý článek | Autor: Khaalid | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek)

Máme zde Turnaj Guild a Šampionát v boxu. Měli by jste zájem se v článcích dozvědět právě něco z těchto soutěží? Tedy, informace z jednotlivých kol boxu a turnaju guild?

Určitě oboje! (1101 hl.)
 
Zajímá mne pouze šampionát v boxu (791 hl.)
 
Zajímá mne pouze turnaj guild (793 hl.)
 
Je mi to jedno (769 hl.)
 
Nepřečtu si to, ale může být (740 hl.)
 
Nečtu to tu (837 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 5031

Na koníčka...
(01. 04. 2015, 820x)
Vítejte v "Sanctuary"
(01. 05. 2015, 547x)
Ona hleda jeho, on hleda ji
(01. 04. 2015, 441x)

Databáze je prázdná!


Vlož klíčové slovo

Chata rybník KomorníkSportovní rybolovČeská Kanada ubytováníKomorník chataKomorník KunžakUbytování cenyPenzion stravováníChataChata RakouskoTelč PenzionyOkres Jindřichův HradecHoubaření ubytováníČeská Kanada


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Za všechny články zodpovídají jejich autoři. Kopírování jen se souhlasem autorů. | Technická podpora - Gordon @ Kelevar.cz (2004-2007) TOPlist