Zemský Trubač
  Dnešní datum: 17. 11. 2018  • Hlavní stránka  • Seznam rubrik  • Kelevar.cz  • Fórum    

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


Hlavní stránka
Seznam rubrik
Ke stažení
Odkazy
Ankety
Hádanky
Nejčtenější články
Redakce

Personalizace
Rozšířené vyhledávání
Boží dar

Aktuality
Chaos
Guildy
Hádanky
Hrdinové
Informace
Interview
Kukátko
Literární koutek
Nekromanti
Orders
PK
Sportovní rubrika
Tiráž
Úvodník
Zprávy

30.04.2011: Již zítra nové číslo!
Máme zde další přelom měsíců a to znamená jediné - Vaše oblíbené noviny vydávají další číslo! Hrdě Vám představujeme nálož článků, která Vás odnese z Britainu až do Trinsicu! *Usmál se* Příjemné počtení přeje celá redakce Zemského Trubače!

01.02.2009: Nová redakce
Dnešním dnem, vyšlo první číslo vydané novým redakčním týmem. Také byly odstraněny některé drobné technické chyby na tomto webu. Přejeme Vám příjemné čtení.

04.09.2006: Úpravy
Proběhly drobné úpravy, které se týkaly technického stavu tohoto webu. Byla aktualizována verze phpRS na poslední 2.8.0, s touto verzí přišlo několik změn. Bohužel jsme museli vymazat databázi čtenářů, proto se prosím zaregistrujte znovu, abyste mohli psát komentáře pod svým jménem.

<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30   

téma * Khaalidův osud - část pátá
Vydáno dne 01. 10. 2012 (1230 přečtení)

Páté pokračování Khaalidova osudu je tady. Začíná nám přituhovat, v tomto díle se dozvíte některé zásadní informace pro další vývoj příběhu. Zároveň je na tomto místě vhodná informace, že jsme se přehoupli do druhé poloviny celého Khaalidova osudu. Díky za vaší přízeň a teď už čtěte.




Noční nebe nad Kelevarem bylo plné hvězd. Každý poutník, ztracený v této zemi, vždy ocenil, když mu měsíc svítil na cestu a on mohl podle noční oblohy zjistit svojí polohu a případný směr své další pouti. Označit ale našeho poutníka „člověkem“ by bylo příliš troufalé. Morgana letěla do Britainu. Tuto cestu již vykonala tolikrát, že si s nějakou navigací nemusela dělat hlavu. Tušila, že není ani v půli cesty. Její křídla se občas zaleskla na vodní hladině, nad kterou prolétala. Ta noc byla velmi jasná. Zabloudila do svých myšlenek, které minulé týdny a měsíce tak mistrně skrývala.

„Moji služebníci. Cítím v každém z vás temnotu a touhu po moci. Neděste se toho pocitu. Je to přirozené. Ve vaší krvi koluje teď i moje krev. Jak bláhový byl Richard, když si myslel, že Karlaxem to všechno skončilo. Pět černých jezdců, které jsem kdysi vyslal, ukázalo všem, že vládnout v této zemi může pouze jeden. Moje síla je neměřitelná s čímkoliv. Díky mně ovládáte temnou magii, která vám dává obrovskou sílu a moc. Nastal čas dokončit rozdělané dílo. Za necelý měsíc povedu já sám, Scion, zástup mých věrných přímo do Britainu. Ovládneme hlavní město a ostatní se k nám ze strachu přidají.“
Morgana se rozhlédla. Stáli na ochozu ve velké černé věži. Ať se člověk podíval nahoru nebo dolů, postihla ho závrať. Nekromanté byli již mnohokrát svědky toho, jak byly lidské oběti svrženy do nekonečných hlubin. Všem bylo jasné, že tuto stavbu nemohl postavit žádný člověk. Tato věž musela být dílem velmi silné černé magie.

Vedle Morgany stála Marie. Snad z posledního záchvěvu černého humoru, kterým v těchto těžkých dobách občané Kelevaru oplývali, se jí začalo říkat Mařenka. Pojmenování to bylo možná až příliš líbezné a tak se ujalo hlavně mezi dětmi. A dokonce jí vymysleli i další přízvisko. Zlá. Svými činy si to jistě zasloužila. Právě ona bývá označována za Scionovu pravou ruku. Z dalších přítomných vyčnívala vysoká postava Winstona. Kdysi býval v zemi Kelevarské znám jako Swift. Nikdo přesně neví, co ho vedlo k tomu přejít na temnou stranu. Asi touha po moci a sliby samotného Sciona, který si tohoto mocného mága velmi oblíbil.

„Morgano, pojď se mnou.“
Následovala ho. Scion nežádá dvakrát. Ostatní Nekromanté měli rozděleny svoje úkoly. Nebylo to pouhé plenění a rozsévání strachu. Aby vše dopadlo podle plánů Sciona, bylo zapotřebí ještě vykonat mnohé.
„Sedni si. V posledních dnech sem ti několikrát nahlédl do mysli a vidím v tobě naprosté odhodlání a věrnost. Musel sem si být jistý.“
Morgana s napětím poslouchala, co se jí Scion chystá sdělit. Byť již nějakou dobu patřila k jeho nejbližším, nebylo zrovna běžné, že by s nimi jejich pán probíral svoje plány osobně. „Aby padlo prohnilé Richardovo království, bude potřeba učinit jisté kroky. Kroky, které by u mnoha mých služebníků mohly vzbudit jistou nevoli. Kdyby o nich samozřejmě věděli, což až do správné doby nemusí. Abychom získali plnou vládu nad Kelevarem, je zapotřebí nemít slitování. Je zapotřebí celou věc dokončit bez jakýchkoliv ústupků. Nemůžeme si dovolit, aby za nějaký čas došlo k nějakému povstání. Může to být za rok, může to ale být klidně za celé desetiletí. Sama dobře víš, že ti, kteří prohlédnou a naleznou cestu k temné cestě, mají mojí přízeň a ochranu. Pravdou ovšem zůstává, že je mnoho těch, kteří si tuto cestu nezvolí. A za to musí nést důsledky. Chci, abys to sama pochopila, abys viděla, že není jiné cesty…“
Sama nevěděla kde našla tu odvahu, ale Sciona přerušila.
„Ti, co nebudou chtít vstoupit do našich řad, zemřou. S tím jsem, můj pane, srozumněna.“ Scion však pokračoval.
„Ano, ale musíš chápat, že to nestačí. Jak sem již říkal, je potřeba zajistit, aby se někdy v budoucnu nemohlo….“
Morganna se zarazila. To váhání, které se před ní odehrávalo, mohlo znamenat jediné. „Můj pane, vy žádáte, aby nezůstal ušetřen vůbec nikdo ?“
Scion jí dlouze pohlédl do očí a řekl to, čeho se Morgana tak bála.
„Ano, právě ty se musíš postarat o to, aby nezůstal ušetřen nikdo. Ani děti.“

Scion a Morgana

Bylo tomu již několik dní, co pomocí jednoduchého, avšak bezpečného kouzla, kontaktovala Thorixe. Bojovala s potřebou něco udělat. Samotné pomyšlení na zradu Sciona ji v tom však bránilo. Právě Thorix mohl být ten správný. Bylo o něm známo, že je to samotář, který si ve srubu nad Trinsicem žije sám pro sebe. Třeba by mohla použít nějaké kouzlo, nějak ho přesvědčit, aby se přidal na jejich stranu. Možná právě on může být ta odpověď. Její bezmezná víra ve Sciona byla otřesena. Tušila, že kdyby se o této schůzce dozvěděl kdokoliv z Nekromantů, byla by do rána mrtvá. Šok, se kterým po posledním rozhovoru se svým pánem bojovala, jí neumožňoval vidět čistě. Sama nevěděla, co dělá.
Před Thorixovým srubem seděla už dobře hodinu. Věděla, že je pozorována, ale bylo jí to jedno. Konečně se před ní objevil Thorix. Usmál se. Každý, kdo ho znal, věděl, že to není nějaké vyjádření náklonnosti či snad pozdrav, ale pouze naprostá sebejistota, kterou tento rek oplýval. Značilo to, že je pánem situace.
„Překvapuješ mne, myslel jsem, že jste si nachystali nějakou léčku. Nevím, jestli mám být potěšen nebo zklamán. To, že jsi tu sama, může značit pouze jediné. Scion má nějaký návrh a nechce, aby se o něm dozvěděli ostatní. Nemám pravdu?
Morgana se na něj nepřítomně zadívala.
„Můj pán neví, že jsem tady“
Thorix se rozesmál. Jedním ledabylým pohybem, který se obešel bez kouzelné formule, rozdělal oheň a posadil se vedle Morganny. Ta mezitím pokračovala.
„Potřebuji tvoji pomoc. Má se stát něco, o čem nemohu mluvit. Potřebuji, abys nějakým způsobem dostal všechny děti a ženy do bezpečí.“
Náš hrdina zatím přiložil a sledoval nedaleko naskládané zásoby dřeva. Poté začal. „Tak ty tedy potřebuješ mojí pomoc. Nevěřil bych, že se toho někdy dožiju. Slavná Morgana le Fay stojí u dveří mého skromného srubu a prosí mne o pomoc. Přijde mi zajímavé, že si neměla toto nutkání, když jste zabíjeli po desítkách nevinné občany Kelevaru. Neměla si takové nutkání, když jste je vybíjeli jako prasata na porážce. Manžele a otce těch nevinných lidí, kteří teď budou trpět až do konce svého života. Asi už tě chápu, ty chceš, aby trpěli co nejdéle. Chceš, aby si kalich hořkosti vypili až do dna. Možná pro ně ale bude lepší, pokud v tomto světě dál žít nebudou. Pokud bychom nad tou vaší sebrankou neměli zvítězit, nebude to svět pro ně.“

Thorix se odmlčel a pozoroval Morganu. Na chvíli měl pocit, že po její tváři stéká slza. Za poslední měsíce však již zažil tolik léček, že pořád neztrácel obezřetnost. Nemůžu si přece dovolit věřit někomu, komu v žilách koluje Scionova krev, říkal si. S tím přijímacím rituálem byl dobře seznámen. Mlčení přerušila Morgana.
„Musíš mi pomoct. Můj pán nebude mít slitování. A já sama bych měla….“
Po tváři jí teď bez jakékoliv pochybnosti stekla slza.
„Já to prostě nemohu udělat, ale jsem s ním spojena poutem věrnosti a kdybych snad váhala, on to pozná, a zabije je sám. Vždyť to jsou děti… To jsem nikdy nechtěla… Oni se sami nemohou rozhodnout… Já nevím jak dál“.
Pokud je to nějaká herecká etuda, tak jí to jde náramně dobře, pomyslel si Thorix. „Jestli to opravdu myslíš vážně, je tu jedna možnost… Ale k tomu budu potřebovat pomoc. Abny, posloucháš ještě, nebo už tě nudíme?“
Před Thorixem se objevil nám dobře známý bohatýr. Vypadal spokojený sám se sebou. Morganu skoro až urazilo, že by si mohl myslet, že o něm celou dobu nevěděla. „Zdravím tě, Morgano. Tak my máme věřit, že se v tobě náhle probudily city a za zády Sciona se nás takhle snažíš varovat, jo? No, jak už říkal Thorix, jedna možnost tu je. Jistě víš, co máme na mysli.“
„Slib zatracení,“ polkla při těch slovech naprázdno Morgana.
„Ano“, vzal si zpátky slovo Thorix. „A jistě dobře víš, co to obnáší. Scionovu krev a jeho magii z tebe prostě musíme dostat“ Abny s Thorixem jí se zájmem pozorovali. Čekali na její rozhodnutí.
„Můj život už stejně nemá smysl. Pokud je tohle to, co je může zachránit, tak můžeme začít“.

Na stole bylo položeno dračí vejce. Kolem něj byl nasypán na prášek rozdrcený obsidián. Trocha prášku ulpěla i na zašlém svitku, který ze stolu po chvíli zdvihl Abny. Po zemi byly rozesety dračí šupiny, které dávaly tvar velkého pravoúhlého trojúhelníku. Abny se oblékl do třpytícího se pláště. Morgana poznala, že se jedná o Plášť ctností. Thorix k ní přistoupil a svázal jí ruce k sobě.
„Pro tvojí vlastní bezpečnost“, řekl jenom.
„Jistě to dobře víš, Morgano. Aby to fungovalo, musíš zemřít. Dej si na jazyk trochu tohoto prášku a čekej na můj pokyn.“
Morgana tak učinila. Abny nad nimi začal mumlat nějaká zaklínadla.Zvedal se vítr. Thorix usedl vedle Morganny a držíce ji za svázané ruce pronesl: „Vy, dlouho ztracení, vyslyšte mě. Posíláme vám duši silnou a temnou. Vraťte nám jí stejně silnou, ale očištěnou od veškeré temnoty. Vraťte nám ji očištěnou od Sciona. Tato smrt jí očistí. Ať tuto duši probudí zpátky k životu dávný rituál Draconis Immortatum. Navraťte nám ji s novou krví. Tou nejčistší možnou“
Thorix už poslední slabiky musel skoro řvát, zdvihla se totiž vichřice. „TEĎ ! Polkni a vydrž!“
Morgana polkla prášek, který držela v ústech. Prakticky okamžitě se začala třást. U úst se jí objevila pěna a dusila se. Abny nad nimi v transu opakoval s čím dál větší intenzitou pořád ta samá zaklínadla. Blesk zapálil nedaleký strom. Morgana se zmítala ve smrtelných křečích. Po chvíli se zhroutila na zem mrtvá.

Vítr se trochu utišil. Thorix pustil teď již bezvládnou ruku Morgany. Abny vytáhl svou dýku a řízl se do žíly kousek nad zápěstím. Stejně tak učinil i Thorix. Ruce přiložili k sobě a nechali krev stékat na dračí vejce uprostřed stolu. Chvíli se nic nedělo. Ani jeden z nich nepromluvil. A najednou přece. Dračí šupiny ze země se sami od sebe vznesly a začali se formovat kolem zakrváceného vejce. Obsidiánový popel začal hořet jasně zlatým plamenem.
Vejce se začalo hýbat. Thorix, skoro jako nad kolébkou, pronesl: „Ať je tvůj druhý život konečně ten naplněný“.
Vzal Abnyho za ruku a poodběhli několik desítek kroků. Z vejce se vylíhl malý zlatý dráček. Snad jenom mocná kouzla mohou vysvětlit, že se začal zvětšovat. Po chvíli bylo po všem. Již nefoukalo, o kousek dál dohoříval strom. Před Abnym a Thorixem stál nádherný, zhruba 15 metrů dlouhý, zlatý drak.
Jediní dva přítomní lidé se na sebe podívali. V očích se jim zračil úžas.
„Morgano, slyšíš nás?“
Drak pomalu otevřel oči. Ztěžka oddychoval.
„Ano, slyším. Fungovalo to?“

Morgana, Abny a Thorix

„To nám řekni ty“, pobídl jí Thorix. „Jak se cítíš?“
Morgana si se zájmem prohlížela svoje křídla. Poté, už trochu klidnější, odpověděla. „Mám pocit, jako bych se znovu narodila. Cítím se….“
„Ano?“, ozval se teď pro změnu Abny.
„Živá“, vydechla Morgana a pořád si nevěřícně prohlížela svojí novou tělesnou schránku. „Tak to by prozatím stačilo, zatím nemáš sil na rozdávání. Teď se zkus přeměnit do své lidské podoby. Neřeknu ti jak. Měla by si to cítit v kostech.“
Thorix jí pobídl, aby se o něco pokusila. Zlatý drak zavřel oči. Zpomalil se mu dech. V jasných obrysech a barvách vnímal vše kolem sebe, byť měl zavřené oči. To co bylo ještě před chvílí velkým drakem se začalo pozvolna měnit. Po chvíli před nimi stála nahá žena. Abny se uchechtl. Thorix mu zakryl oči a sám se otočil. Před tím se ale samozřejmě nenápadně podíval. Morgana byla nadpozemsky nádherná žena a Thorix byl koneckonců normální muž. Obnažená žena vběhla do Thorixova srubu a oblékla se do první róby, na kterou uvnitř natrefila. Po ani ne minutě vyšla ven. Se slzami v očích.
„Jak sem jenom mohla…“
„Teď není čas na lítost, je potřeba vymyslet, co dál“, nervózně promluvil Thorix.
„Je tu jedno tajemství, které zná pouze Scion a hrstka jeho nejbližších“, začala Morganna. „Před mnoha lety v jedné krčmě byla vyřčena kletba. Scion si tenkrát nemohl nechat ujít umučení nezdolného Lobotecha. Na vše se musela dívat jeho matka, kdysi mocná čarodějnice. Když viděla, jak její umučený syn padá mrtvý k zemi, Sciona proklela. Kterou kletbu přesně použila mi není známo, ale vím následující. Scion byl otřesen. Od té doby nebyla jeho pozornost výhradně upřena na Kelevar ale i na další království na samém konci nám známého světa. Bál se cizinců. Poutníků, co by snad měli někdy přijít na Kelevar. Jeho zrak byl hlavně upřený na jedno neznámé království kdesi na jihu. Jmenovalo se Hvězdovost.“
Při posledním slově Morgany se Thorixovi zatočila hlava. Musel si sednout. Na tváři se mu znovu objevil ten úsměv. Abny si toho všiml jako první.
„Neříkej mi, že Khaalid….“
„Ano. Je z Hvězdovostu.“ Thorix se usmíval čím dál více do šíře.
„Kdo to je?“ Morgana se zájmem hltala každé Thorixovo slovo. Začal vyprávět.
„Asi před týdnem…“
Když skončil, rozhostilo se před chatkou ticho. Až po chvíli Thorix pokračoval. „Ta kletba měla očividně velkou sílu. Tohle nemůže být náhoda. Morganno, už vím, jak se dostaneš ke Scionovi ještě blíž…“

Tok myšlenek Morgany přerušila známá věž na obzoru. Blížila se do Britainu. Až do teď šlo vše podle plánu. Přesto jí provázely pochybnosti. Pokud se jí nepodaří splnit následující úkol, všechno může přijít na zmar. Dobře věděla, že následující hodiny pravděpodobně rozhodnou o všem. Přesto se i v této chvíli musela pousmát. Vzpomněla si na nic netušícího Khaalida čekajícího před vchodem do sídla Nekromantů. A tvář Sira Gabriela.
„Ten plán musí klapnout“, řekla si polohlasně sama pro sebe, když usedala na louku několik set metrů od hlavní brány do Britainu.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
( Celý článek | Autor: Khaalid | Počet komentářů: 119 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek)

Máme zde Turnaj Guild a Šampionát v boxu. Měli by jste zájem se v článcích dozvědět právě něco z těchto soutěží? Tedy, informace z jednotlivých kol boxu a turnaju guild?

Určitě oboje! (1303 hl.)
 
Zajímá mne pouze šampionát v boxu (909 hl.)
 
Zajímá mne pouze turnaj guild (890 hl.)
 
Je mi to jedno (867 hl.)
 
Nepřečtu si to, ale může být (838 hl.)
 
Nečtu to tu (964 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 5771

Neexistuji vhodna data!


Databáze je prázdná!


Vlož klíčové slovo

Chata rybník KomorníkSportovní rybolovČeská Kanada ubytováníKomorník chataKomorník KunžakUbytování cenyPenzion stravováníChataChata RakouskoTelč PenzionyOkres Jindřichův HradecHoubaření ubytováníČeská Kanada


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Za všechny články zodpovídají jejich autoři. Kopírování jen se souhlasem autorů. | Technická podpora - Gordon @ Kelevar.cz (2004-2007) TOPlist