Rotten II.


	Rotten II. Vydáno dne 01. 02. 2010 (1361 přečtení) Jedna z povídek na pokračování. Pokud se Vám líbila a chtěli byste vědět, jak to bude dál, hlasujte pro ni v anketě do 22.2. 22:22 hod. „Skvííík, skvíík, skvík,“ tichý zvuk nesoucí se z temného tunelu. „Skvíík, skvíík, skvííík,“ zvuk nabývá na síle, už je vidět i světlo olejové lucerny. „Skvííík, skvííík, skvííík.“ Se zvukem skřípajících koleček důlního vozíku je už slyšet i hekání mužů, kteří ho táhnou. Strážný ukousl další kousek tabáku a čekal. Rutině zkontroloval, zda je bodec volně v pouzdře a má na sobě nakouzlena ochranná kouzla. Ne že by se bál, že by ho skupinka galejníků mohla přepadnout. V trinsických galejích ke vzpouře nedocházelo. Na jiných galejích bylo napadení stráže lístkem na to klidnější a možná i šťastnější místo. Ne zde. Přesto byl ale strážný ve střehu. Byl za to placen a především strážný Richard Krajič byl profesionál! Legionář od svých útlých let, důstojníkem ve třiatřiceti. Odvážný, nemilosrdný, a nechyběl mu ani ten nutný kousek lstivosti. Proč ve svých čtyřiceti letech skončil jako stráž v trinsických dolech nebudeme rozebírat, protože strážný Richard Krajič během několika minut zemře. *** * * „Mysleli si, že mě můžou dostat, mysleli si, že pro ně zákony neplatí, mysleli si, že můžou naprosto všechno…“ „ A měli kur… pravdu!“ „Ale říkám ti Rottene, jednou na ně dojde, jednou se z týhle zas… díry dostanem a první věc co udělám, bude ta, že ty zatracený parchanty rozpářu od hlavy k patě!“ Teddy naznačil palcem pohyb od podbřišku k hrdlu. V anatomii zřejmě moc dobrý nebyl, ale jinak jsem měl Teddyho rád. Byl to pracant a kvótu jsme společně plnili bez problémů. Nehrozilo tedy, že by mohlo dojít k další nešťastné nehodě, která by zapříčinila smrt mého spoluvězně. Ne, Teddymu, obchodníkovi s drahými kovy, otci rodiny a členu zastupitelstva města Jhelom, ode mne nic nehrozilo. Ne z tohoto důvodu. Co mi na Teddym postupně začíná ale vadit, je jeho strašná užvaněnost. Má potřebu neustále mluvit a já jsem spíše pan „tichý typ“. Na druhou stranu neustálé omílání toho, jak se proti němu všichni spikli a jak byl nespravedlivě odsouzen, ho drží v tomhle pekle naživu. Já oproti Teddymu pocitem spáchané nespravedlnosti netrpím. Pokud jsem kdy nějaké podobné emoce měl, ztratil jsem je po třech letech v téhle díře. Svým způsobem sem já, nekromant, kanibal a vrah, právem patřím. I když ani mé uvěznění nebylo nejčistší a stěží byste našli dekret o mém odsouzení. Mě naživu drží prosté vědomí toho, co by se mnou stalo, kdybych zemřel. Přežít bylo navíc hlavním mottem mého života dříve, než jsem se sem dostal. A jsem v tom skutečně dobrý. „Připraven?“ zeptal jsem se. Teddy se na mě nervózně podíval, ale kývl. Cítil jsem jeho nervozitu a strach, ale déle jsme již nemohli čekat. Navíc mám poměrně pevnou jistotu, že se Teddy nesesype. Na tuhle chvíli jsem ho připravoval čtyři měsíce. Rozkročil jsem se a mohutným úderem krumpáče jsem přerval řetězy. [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5 ( Celý článek** \| Autor: Liška v Poště \| Počet komentářů: 379 \| Přidat komentář \| \| Zdroj: Liška v Poště )


	Dnešní datum: 24. 02. 2019	• Hlavní stránka • Seznam rubrik • Kelevar.cz • Fórum


	Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Za všechny články zodpovídají jejich autoři. Kopírování jen se souhlasem autorů. \| Technická podpora - Gordon @ Kelevar.cz (2004-2007)