 |
 |
||
|
|
|||
 |
 |
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |
 Obrázkový příběh bojovníka ChestaVydáno dne 01. 02. 2010 (2159 přečtení) Velmi zajímavě podaný příběh zpracovaný Frogem. Bylo teprve 5 hodin ráno, když Chesta probudilo hlasité kokrhání kohouta, který se procházel u jeho dřevěného domečku.  Chest byl sirotek. Jeho rodiče zemřeli velmi brzo, proto se musel naučit všechny věci všedního života jen a jen sám. Po rodičích zdědil malou světničku uprostřed lesa.  O domek po svých rodičích se staral, jak jen nejlépe mohl. Okolo něho měl úhledně srovnané stohy obilí. Uvnitř světničky leželo jen základní vybavení, které mu potřeboval k přežití. To znamená trocha jídla a pití na starém dřevěném stole, truhla pro pár osobních věcí a jedna rozvrzaná postel, kterou zdobil květináč s obyčejnou květinou.  Chest, mladý statečný jinoch, se o sebe musel umět dokázat starat. Nějakým způsobem si musel obstarávat potravu, a proto se lov stal jeho každodenní rutinou. Jako každý den, tak i dnes ho hlad donutil vstát, již brzy nad ránem. Podíval se na starý rozpraskaný stůl a spatřil jen prázdný talíř. Povzdechl si a pomalu se vypotácel z postele. Rozhodl se, že půjde zabít nějakou laňku, aby uspokojil svůj pocit hladu. Oblékl si tedy svoje kožené brnění, které si vlastnoručně ušil z kůží medvědů, které zabil při svých každodenních výpravách v okolí jeho malé světničky. Poté si obul velmi vysoké boty, které dosahovaly až k jeho stehnům. Do levé ruky si vzal pevný štít, který byl vyroben jen z toho nejkvalitnějšího dřeva, jaké v lese vůbec našel. Naopak do pravé tasil obrovský meč, který zdědil po svém zesnulém otci. Vždy ho nosil s největší hrdostí a pýchou. Nakonec si nasadil koženou helmu, zahalil se do světle hnědého pláště a otevřel dvířka od svého domku.  Dveře hlasitě zaskřípaly a Chest vyrazil poklidným krokem do lesa.  Potichu se procházel po lese, když najednou spatřil onu laň, která se klidně pásla na paloučku uprostřed lesa. Chest se k ní opatrně přiblížil. Moc toužil po jejím lahodném masu, které by mu vystačilo k obživě na pár dní dopředu.  Podíval se na svůj meč a vyrazil proti laňce.  Když byl těsně u ní, vztyčil svoji pravici a svůj drahocenný meč zabodl lani přesně za krk. Meč ihned potřísnily husté kapky krve.  Poté se tělo bezvládně skácelo k zemi. Ubohé zvíře nemělo jedinou šanci bojovníkovi uniknout.  Chestovi se ihned zvedla nálada. Vytáhl si svoji malou kapesní dýku a začal ze své kořisti opatrně odřezávat kusy masa.  Z velmi krásné laně zbylo pouze pár kostí, a tak se Chest začal pomalu odebírat k domovu, když v tom se obloha úplně zamračila.  Všude nastala jen černočerná tma. Najednou se z nebes snesl obrovský démon, který se díval Chestovi přímo do očí.  Chest se velmi polekal. Chvíli se snažil obrovskému monstru vzdorovat, ale vše bylo marné. Utíkal, co mu nohy stačily, ale nic mu nepomáhalo.  Démon kouzlil jedno smrtící kouzlo za druhým až do té doby, co udatný bojovník Chest obrovské síle podlehl.  Skácel se na zem a démon se začal smát.  „To máš za to nebohé zvíře, abys pocítil jak chutná smrt“, dodal s ušklíbnutím a opět se za ním zavřela černá nebesa.  ( Celý článek | Autor: Frog | Počet komentářů: 134 | Přidat komentář |   ) |
||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|||
|
|
|
|
||
|
|
|||
|
|